V polovině roku 1950 začala válka na Korejském poloostrově. Byl to první horký konflikt za Studené války. V jejím rámci se dne 12.4.1951 odehrála letecká bitva mezi ruským, pardon sovětským a americkým letectvím. Při pokusu Američanů bombardovat letiště se sovětskými letadly se poprvé odehrál přímý střet vojáků SSSR a USA. Rusové tehdy neztratili ani jedno letadlo a tak si tento den ještě dneska připomínají. Jinak bych to přece nevěděl. Nevím jak Američané dneska, ale tehdy ten den označili jako Black Thursday. Měl jsem v oné vzdálené době 13 let, ale už jsem se hodně zajímal o politiku a vzpomínám si, že jsem sledoval průběh války, především na mapě pohyb fronty. Ten se za ty tři roku významně měnil, vždyť Severokorejci měli v jednom období už obsazen skoro celý poloostrov. Na tu dobu si vzpomínám velice dobře, protože jsem byl na pionýrském táboře s pionýry z Německa. Byli tam i ze západního Berlína. A tak dneska mě probleskla hlavou písnička, kterou jsme tam zpívali. Oni německy a my česky. Její refrén zněl:

Go home Ami Ami go home,

Hledej raděj práci pro atom.

Otec Rýn ten bude rád

až mu přijdeš sbohem dát.

Lorelei se bude samým štěstím smát.

To tehdy Němci, a nejen ti pionýři, pěli z upřímného přesvědčení. V současnosti je to naopak. USArmy pomalu opouští Evropu a ta ubrekuje. Takže nezní žádné radostné Go Home Ami. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.