Ivan Korčok v prvním projevu po prohraných prezidentských volbách řekl na začátku, cituji: „Jsem zklamaný. Jsem upřímně zklamaný a rozčarovaný. Duší jsem ale sportovec, a tak výsledek respektuji.“ Ke konci projevu ovšem už přestal být sportovcem a promluvilo z něj skutečné ego, když začal, až emocemi roztřeseným hlasem ale přece jenom „bezočivo“ útočit, cituji: „Viděli jsme, že prezidentem republiky se může stát člověk, který vede netransparentní kampaň, při které není vidět, odkud proudí peníze. Viděli jsme, že prezidentem se může stát člověk, který šíří nenávist a bičuje vášně, který z toho druhého udělá kandidáta války. Tohle vám nezapomenu. Nezapomenu vám to nejen kvůli mým dvěma synům, ale i kvůli občanům Slovenské republiky…Rozhodla nejen vysoká účast, ale rozhodl strach. Ten strach šířili ti, kteří jsou schovaní ve státních funkcích“. A ejhle, z blazeovaně sebejistého dip, dip, diplomata se najednou stane ubožácký žalostníček, který ze svých chyb obviňuje všechny, od protikandidáta, přes politiky vládnoucí koalice a nakonec i voliče, kteří se údajně nechali zmanipulovat strachem.  

Člověk nepotřebuje být psychologem aby věděl, že ve velkých emocích se duchovno každého odhalí v celé své nahotě. A prohrát prezidentské volby, zvláště po tak dobrém výsledku v prvním kole, to už pořádně zahýbá každým. Takže co nám to dosud tak sebejistě se chovající a jednající politik o sobě sdělil? Že pokud neuhlídá své přetvařování, tak je prachobyčejným primitivem neschopným sebereflexe! Že je ve skutečnosti plný nenávisti vůči svým politickým odpůrcům! A dokonce, že je mstivým, jako každý slaboch! Podle mě z něj především ale vytrysklo zoufalství, to když do toho zapletl i své syny, způsobené tím, že nesplnil očekávání, které do něj vložili jeho loutkovodiči. Uvědomil si totiž, že nyní bude buďto odepsán jednou pro vždy, nebo bude muset podstoupit ještě daleko větší rizika v boji o politickou moc.

V mých očích je ale naprosto signifikantní jeho pomstychtivost vůči Pellegrinimu a možná i vládě, vyjádřená slovy, že jim to nezapomene. Co to vlastně znamená. On jim už teď vyhrožuje? To jim snad chce organizovat se svými sorosovskými sponzory demonstrace ba až nějakou to „farebnú“ revoluci?  Chce snad díky svým zahraničním stykům podrážet nohy, kalit vodu, či házet klacky pod nohy vládě zpoza hranic? Nebo dokonce hodlá získat takovou pozici, aby potentáti EU a NATO „ochránili lid Slovenska“ před současnou vládní mocí? Ta kratičká větička naprosto jasně dokazuje, že si Korčok je dobře vědom, že jsme skutečně ve válce a tedy i pro něj je ještě široké pole šancí. Korčok dokazuje že už samotnou politiku vnímá jako metodu válčení, a drze z toho obviňuje své politické protivníky. Jako loutka současných vládců Západu totiž bez výhrad podporuje válčení Západu, ba i Slovenska na Ukrajině. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.