O skutečné civilizaci můžeme hovořit teprve tehdy, když lidstvo přešlo od kočování k usedlému způsobu života. Tato etapa byla dlouhá a postupná. Od lovectví a sběračství lidské skupiny přecházely na „vybydlení“ určitých teritorií a následnému přesunu do jiné lokality. Dlouho se lidstvo učilo přežít na jednom místě trvale. Zatím co Biblický Kain ještě zabíjel Abela v počátcích přechodu k trvalému osídlování, tak v druhé fázi tomu bylo naopak. Našlo se už několik archeologických nálezů dokazujících, že usedlí lidé ve velkém zabíjeli kočovné, a přesouvající se. Našel se i tak rozsáhlý důkaz hromadného vybíjení, že byl na tehdejší dobou doslova genocidou.

Proč ten dlouhý úvod? Abych zdůraznil, že zemědělství jako každý jev v tomto vesmíru jednou vzniklo a jednou proto zákonitě zanikne. Ještě v devatenáctém století většina lidí se živila rolnickou formou zemědělství. Rolnictví následně zaniklo v sovětském systému kolektivizací a farmářstvím v ekonomice soukromého vlastnictví. Dneska už je příslušníků selské profese na Západě něco kolem dvou procent veškeré populace. A jednou nebudou zemědělci existovat vůbec. To je zákonitost evoluce, základního to principu života ve vesmíru, a tedy i na Zemi. Zahradničení asi zůstane jediným pomníkem té dlouhé epochy lidského vývoje.

Tragédií lidstva ovšem je jakási „netrpělivost“. Začíná chováním jedince, který chce mít vše i jen zdánlivě potřebné hned, a proto se zadlužuje. Při tom dluh je základním prvkem zotročení. Vždycky! To by si všichni ti zanícení svobodofilové měli uvědomovat. Jakmile komunita propadne nešvaru mít či chtít to, či ono okamžitě, pokud možno ještě dříve, jak ironizoval takové chování jeden z mých profesorů, začíná mít problém. Společnostní negativnost netrpělivosti totiž spočívá především v tom, že plodí re-voluce, jakési urychlování evoluce, což se nikdy neobejde bez násilí. V něm je skryta celá ona tragičnost lidské netrpělivosti v lidských dějinách. Soudím, že takové chování bylo snad ještě pochopitelné v dobách absolutní nadvlády rozumu, tedy v éře homo sapiens, ovšem je hodné zavržení v epoše homo sapiens sapiens, alias, člověka moudrého, propadat netrpělivosti.

Jsem přesvědčen, že zemědělství opravdu jednou zanikne, tak jako zaniklo rolnictví vlivem vzpomínané kolektivizace a farmářství. Jakým způsobem si bude lidstvo zajišťovat výživu, to nikdo zatím neví, jako je tomu vždy u nastupujících třeba i sebenutnějších změn. Ovšem s pravděpodobností hraničící s jistotu, to nebude průmyslovou výrobou. On totiž i průmysl v současné podobě, se začíná kvalitativně měnit, kupříkladu digitalizací, v naprosto jiný hospodářský sektor. A v dalekém budoucnu také z lidských dějin vymizí.

Jakousi logickou cestou je, hledání výroby potravin simulací přírodních procesů, ovšem v prvé řadě nezávislých na rozmarech počasí. Především ale efektivnějších čili zrychlených, rozsáhlejších, a později i založených na nových biotechnologických objevech nekopírujících přírodu vůbec. Ovšem zatím v tom směru nic neumíme. Z čehož plyne, že cesta je ještě daleká a doba předlouhá. Z výuky dějepisu známe selské rebelie dávných staletí. V dějepise současní mocní zamlčují, že feudál, na jehož panství se vyskytovaly tak silné, že panovník musel na jejich potlačení poslat vojsko, neschopného šlechtice jeho léna zbavil. Budiž to dnešní době příkladem.

Jelikož fakticky nic nevíme o budoucí výrobě potravin, je politicky trestuhodné jakékoliv násilné prosazování experimentů s neznámými výsledky. Když vládci dokonce násilně likvidují to, co funguje, jde už o politicky trestnou činnost. Jenom společenský škůdce napřed zničí to, co funguje a teprve potom hledá čím to nahradí, a dareba to navíc prohlašuje za reformu. Poněkud chytřejší vládce se tváří, že provádí transformaci, ale ten je navíc ještě lhářem, dopouštějícím i trestného činu. Vrcholem zločinného chování pak je, když se to všechno děje za účelem soukromého zisku malé, až menší zájmové skupiny. Pak už není jiné cesty než celý systém získávání soukromého zisku zlikvidovat.

V liberální demokracii neexistuje císař pán, který by trestal špatné vládce. Musí se o to postarat samotní ovládaní. Protest farmářů je k tomu dobrým impulsem. Společenství, které je nepodporuje dokazuje svou nevědomost o širších souvislostí, a páchá sebezničení. Není schopné pochopit, že nastupující globální panstvo mu připravuje eutanázii. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.