Někdejší pracovník Reaganova vládního týmu, nyní politický komentátor pan P. C. Roberts od počátků SVO neustále vytýká Putinovi, že válčení protahuje. Z jeho pohledu, čti, na základě informací, které měl a má, dospěl k takovémuto názoru, který v průběhu dvou let jenom silněji, či slaběji vyjadřuje. Naposled ve dva dny starém textu.

Ruské velení nepatří k těm, které se rozhoduje pod vlivem emocí. Rusové jsou výborní hráči šachů. Dokázali to už tím, že vpádu na Ukrajinu předcházelo uznání Luhanské a Doněcké separatistické enklávy na území Ukrajiny za svrchované území, ba samostatné státy doslova několik hodin před zahájením SVO. Jen oni věděli, nakolik existují na Ukrajině vlivové síly, se kterými budou v budoucnu spolupracovat. Odhad s vysokou pravděpodobností měli dost správný, protože už přibližně měsíc bojových operací jim stačilo, aby bylo zahájeno jednání Ruska a Ukrajiny o zastavení bojů a debatě o budoucím sousedství. Rusové by se s Ukrajinci určitě domluvili, pokud by do sporu nevstoupil Západ.

Roberts své Pappenheimské znal mnohem lépe než Rusové. Věděl, že Ukrajina byla vždy vládci Západu silně manipulována k tak velkému nepřátelství k Rusku, které by bylo Západem zneužito k uchvácení ruského přírodního bohatství. Západ, především rukama Polska a Litvy si Ukrajince připravoval jako beranidlo proti Rusku již nejméně dvě staletí. Vždyť to byl polský vzdělanec, který poprvé vyřkl tezi, že obyvatelé žijící od Kyjeva na jih nejsou Rusové. Roberts měl mnohem přesnější informace o významu a síle vlivu, který si po rozpadu SSSR Západ u vůdců Ukrajiny zajistil. Pro něj nějaké jednání o příměří nebylo důvěryhodné od samého počátku, protože sám kdysi žil uprostřed proradnosti vládců USA.

Ukrajinci by se s Rusi určitě dohodli, nebýt Západu, který v situaci zavětřil novou šanci konečně rozbít Rusko. Ukrajinským vládcům proto doslova zakázal další jednání a slíbil jim tak silnou vojenskou podporu, která jim zajistí návrat Ukrajiny do hranic z doby po rozpadu Sovětského svazu.  Když se proto Ukrajinci rozhodli zastavit jednání bez výhledu na pokračování, mělo ruské velení využít veškeré síly své armády a doslova po „Americku“ s Ukrajinou zatočit, tvrdil Roberts. I já osobně jsem se k tomu názoru přikláněl. Ovšem všichni, kdo takto uvažovali neznali vztah ruského lidu k ukrajinskému lidu, svým bratrům. Současná válka na Ukrajině, ač ji ani jedna strana nikdy za válku oficiálně neoznačila je totiž ozbrojeným konfliktem vládců Ruska a vládců Ukrajiny, nikoliv bojem ruského a ukrajinského lidu. Teprve tak intenzivním vstupem Západu do konfliktu, se Ruská SVO změnila na skutečnou válku Ruska s NATO, přesněji Ruska s USA. A velení Ruska si je příliš dobře vědomo, že lid ukrajinských bratrů by byl nevinnou obětí tohoto boje, který není jeho zájmem.

Rusové proto vedou boje na Ukrajině velice obezřetně, aby civilní ztráty byly opravdu co nejmenší.  Západ si tento přístup vyložil, a pořád ještě naivně vykládá jako slabost Ruska, a neustále intenzivněji se do konfliktu vměšuje. Neposlouchá Medveděva, tak jako už skoro dvacet let neposlouchá pozorně Putina. Proto naivně nevěří, že jakmile Západ překročí jen kousek hranice Ruska, bude jeho Evropská část doslova vymazána z mapy…a je jisté že USA se bude jen a jenom rozhořčovat, a to bude tak asi všechno.

Po neúspěchu letní ofenzivy Ukronacistů a zahájení ofenzivy Rusů opět před několika dny nabádá Roberts Putina k razanci, aby konflikt na Ukrajině co nejrychleji skončil. Má totiž obavy, že zběsilci v USA by se nakonec mohli rozhodnout k jadernému střetu s Ruskem, kterého se zatím bojí „jak čert kříža“, jak říkávala moje babička

Nemám tolik informací, jako má velení Ruska. To opravdu nyní stojí před poměrně složitým problémem. Pokud totiž ukončí válku na Ukrajině, rozváže tím ruce Deep State USA k tažení proti ČLR. Ledaže by se podařilo zaangažovat USA v Izraelském konfliktu natolik, že by neměla sil na zahájení horké války s Čínou. Což by nesporně pro nás Slovany bylo výhodnější. Jenže, ruskému obyvatelstvu také může dojít trpělivost s neustálým napětím, a především s růstem mrtvých, protože při útočení jsou vždycky ztráty daleko větší na straně útočníka. Je rizikem, že by se mohlo postavit proti dalšímu válčení. Předpokládám, že se čeká na výsledek prezidentských voleb v Rusku. Takže za měsíc už budeme chytřejší. Myslím si. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.