Včera to bylo 70 let, (19.2.1954), kdy sovětská vláda předala Krym z Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR) pod správu Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Předání bylo oznámeno v sovětském tisku na konci února 1954, osm dní poté, co Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR přijalo 19. února rezoluci, jež tento krok posvětila. Což znamená, že rozhodnutí vzniklo v nejvyšším orgánu KSSS, který tak učinil už 25.1.1954. V té době byl předsedou vlády, přesněji předsedovu Rady ministrů Rus Georgij Maximilianovič Malenkov a prvním tajemníkem KSSS Ukrajinec Nikita Sergejevič Chruščov. Z čehož plyne že původní Stalinovy dvě nejvyšší funkce ve státě byly rozděleny mezi dva papaláše.

Historicky zajímavé je, že Malenkov byl už 17.10.1952 přímo Stalinem jmenován do funkci generálního tajemníka, takže Stalin do konce života už byl jenom šéfem vlády. Stalin se pro něho rozhodl proto, že jej považoval za nejvýkonnějšího člena nejvyššího vedení strany. Ovšem nejambicióznějším člověkem toho úzkého kruhu byl Chruščov. Takže v Kremlu po Stalinově smrti v zavilé rvačce o jeho nástupnictví byly jeho dvě funkce rozděleny zatím výhodněji pro Chruščova, který ale ještě neměl vyhráno. Podle marxisticko-leninského dogmatu o vedoucí úloze strany sice zastával vyšší „zákonotvornou“ funkci, a Malenkov jen vykonavatelskou, ale každý byl pouze „polovinou“ Stalina, takže se mezi nimi muselo časem rozhodnout.

Ukrajinec Chruščov z titulu vůdce vedoucí role státu svým krajanům převedl do spravování Krym, aby tak získal podporu v boji se skupinou kolem Malenkova. Bitka to byla tuhá a neúprosná. Malenkov byl totálně eliminován až začátkem roku 1955.

Rozhodnutí o předání Krymu bylo zdůvodněno doslova pateticky, aby se pečlivě zakryla zhovadilá jeho podstata. Dovolím si proto citovat z tehdejšího tisku dva důvody, které vedly k předání Krymu. Cituji: 1) oddělení Krymu bylo „vznešeným aktem ze strany ruského lidu, aby tak připomenul 300. výročí znovusjednocení Ukrajiny s Ruskem a projevil bezmeznou důvěru a lásku, již ruský lid cítí k ukrajinskému lidu“. 2) předání bylo přirozeným výsledkem „teritoriální blízkosti Krymu a Ukrajiny, společných základů jejich ekonomik a blízkých zemědělských a kulturních vazeb mezi Krymskou oblastí a UkrSSR“. Konec citování. Připomínám, že to výročí sjednocení bylo lží. Ona smlouva se vůbec netýkala Krymu a o nějakém sjednocení mohli Rusové hovořit až snad za sto let. I ten druhý, pragmatický důvod neodpovídá plně skutečnosti, snad jen ta geografická blízkost daná spojením Krymu s Ukrajinou úzkou šíjí. Ovšem z hlediska dnešní techniky východní pobřeží Krymu je stejně blízké Ruska a moře tam mám dojem nemá ani deset metrů hloubky. Ale to by pro, dnešek stačilo. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.