Náš prezidentský tatíček.

To byl silný kultíček.

Takže Masaříček.

     Teprve včera jsem se dověděl, že naši polistopadoví prezidenti, čti gubernátoři čtvrté říše římské národa Německého, omezovali přístup veřejnosti na Pražský hrad. Pokud si vzpomínám, tak za vlády KSČ byl Hrad zákonem vyhlášen za majetek lidu. Proto byl areál veřejnosti přístupný po celých 24 hodin denně. Bylo by nevídané, aby nejslavnější česká katedrála musela dodržovat jakési uzavírací hodiny. Jen tak v areálu mohla kupříkladu fungovat i v noci vyhlášená vinárna Vikárka, kde mimo jiné, dostával Havel instrukce od svých Západních loutkovodičů. Klaus prý byl první, kdo tento stav narušil. Areál se začal na noční hodiny uzavírat, časy uzávěrky se měnily podle zimního a letního období. Po známém vyvěšení rudých trenýrek nad Hradem nařídil Zeman mnohem přísnější uzávěr „svého“ sídla, a dobu pandemie dokonce zneužil na úplné uzavření areálu. Nový vladař P.P.P.P. prý určitou část areálu chce úplně uzavřít, aby nebyla narušována práce prezidentské kanceláře, především pak styky se zahraničními hosty. Agent IQ 007, řízený nejméně jedním, ne-li hned dvěma řídícími veliteli prosazuje svůj požadavek soudní cestou.

Mám naprosto jiný názor. Když se stal Klaus prezidentem, tak jsem jej písemnou apelací vyzval, aby začal budovat prezidentské sídlo „dole“ mezi lidem, uprostřed Prahy. Sám jsem doporučoval budovu bývalého Federálního shromáždění, ze které by vykopli rádio Svobodná Evropa, toho světoznámého dezinformátora s globální působností. Prezident přece není nic víc než první občan, alespoň tomu tak je ve všech slušných republikách, tedy ani ne tak ve Francii, v Rusku, či USA.

Vždycky mě vadilo, že prezident sídlí na Hradě jako nějaký císař pán a shlíží dolů na své poddané. Jde vlastně o atavismus pramenící z jisté pokleslosti samotného TGM. Přímo ostentativně sice zrušil šlechtické tituly, ale sám se nedokázal zbavit feudálního symbolu vládce země. Nebyl v mých očích prezidentem republiky, ale vědomým pěstitelem svého kultu „tatíčka vlasti“. Soukromě jsem si ho vždycky označoval za „Tatíčka Masaříčka“. Asi proto, že jsem měl spolužáka Masaříka. A když už jsem připomněl tu vlast, tak k tomu mám rovněž jednu poznámku. Tomáš Masaryk v mých očích nikdy nebyl zakladatelem Československé vlasti, protože ve funkci prezidenta popřel, její podstatu. Nesplnil totiž zásadní slib, který dal Slovákům při utváření společného státu. Takže pro mě je prapůvodcem jeho rozpadu.