Dneska je tomu už třicet let, co se rozpadl stát s názvem Československo. Legenda praví, že ho rozdělili Mečiar s Klausem. Leč to je záměrná pomluva. Kterou vykonstruovala „pražská kavárna“, alias „havlisté“, aby zakryli, že původcem rozdělení byl po roce 1989 Havel, který Federálnímu shromáždění bez jakékoliv konzultace předložil návrh zákona o stáním znaku a názvu polistopadového Československa. Dobře si totiž pamatuji, jak v televizi dva právníci, rádoby odborníci na stát a ústavní právo, se vysmívali Mečiarově návrhu na budoucí uspořádání ČS. Premiér české vlády Pithart a předsedkyně České národní rady Burešová tak položili základy nechuti ke kompromisnímu řešení české strany ke slovenskému návrhu. Klaus s Mečiarem to se svou příslovečnou domýšlivostí nechali na sobě, protože se před celým světem chlubili, jak jsme se bezkonfliktně rozdělili.

Dneska tedy platí dezinformační manipulace o oné skutečnosti a možná teprve za mnoho let nějaký šťouravý historik najde argumenty pro skutečnosti lépe odpovídající příběh. Pokud to lidstvo bude ještě zajímat.

Dávno již tvrdím, že za rozpad ČS vděčíme už Masarykovi. Nesplnil, co podepsal před koncem první světové války a nepostaral se o to, aby nové založené Československo bylo rozděleno na jakési kantony s relativní suverenitou. Zakarpatská Ukrajina měla být dokonce autonomní oblastí. On by totiž i Hitler měl těžší práci zabrat nám pohraničí.