Tato moudrost, jež byla všeobecně přejata veškerým lidstvem jako prvořadá zásada chování mě vždycky napadne, když se zamýšlím nad zahraniční politikou USA. Za studené války byla tato prý původně Konfuciova mantra otestována v největší krizi oné doby zvané „karibská“, která se udála za panování Chruščova a politické vlády Kennedyho. Americká vláda tehdy tajně rozmístila jaderné zbraně v Turecku a sovětský vůdce jako odvetu na Kubě. USA sovětský tah prohlásila za existenční ohrožení své bezpečnosti a hrozil konflikt. Nakonec se sice dohodli, ale pachuť této provokace otrávila epochu studené války na dlouhou dobu. Později se hovořilo že karibská krize byl momentem, kdy měl svět nejblíže k jaderné konfrontaci. Považuji to dodnes za novinářský žvást, protože ani jedna z mocností na jaderné střetnutí ještě technologicky nedozrála.

Severoamerická Unie už v předminulém století, konkrétně za prezidenta Jamese Monroe se považovala za mocnost, takže 2. 12. 1823 vyhlásila doktrínu své zahraniční politiky. Její obsah se dá shrnout do jediné věty. Evropské mocnosti podle této doktríny nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu a USA bude jejich případné vojenské akce na území světadílu považovat za „ohrožení svého míru a bezpečnosti“ a „manifestaci nepřátelského postoje vůči USA“. Monroeová doktrína, jak byl dokument později nazván, zdůvodňovala nárok USA na celý západní kontinent prohlášením, že, cituji: „Spojené státy vyjadřují, že není a nikdy nebylo v jejich zájmu nějak zasahovat do válek mocností v Evropě, tedy pokud není vážně ohrožena bezpečnost Spojených států“. Nevím sice, jak evropské mocnosti ve rvačce mezi sebou mohly tehdy ohrožovat bezpečnost USA, nadtož vážně. Vnímám proto ono prohlášení za předzvěst světovládných choutek vládců USA, které Unie začala realizovat prakticky už od konce první světové války. Z uvedeného plyne, že USA už před dvěma stoletími přijala za základ své mezinárodní politiky uvedené Konfuciovo moto, ale už víc jak sto let ho porušuje. Od konce druhé světové války se USArmy dokonce chová naprosto opačně. Dělá zásadně to, co jiným nedovoluje, protože tím údajně ohrožují bezpečnost USA.