Mohla to být glosa dne, jenže ona je už skoro tři týdny stará. Sociolog Hampl v ní napsal, cituji: „Není přece možné, aby měl bezdomovec stejnou lékařskou péči jako miliardář. Takhle to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přímo, brutálně a cynicky zaútočil na samotnou podstatu demokratického režimu. Jak to kdysi vyjádřil Christopher Lasch, rozdíly v majetku jsou tolerovatelné jen tehdy, pokud nevytvářejí rozdíly mezi lidmi. VŠICHNI LIDÉ jsou stvořeni sobě rovni, říká americká deklarace nezávislosti, posvátný spis západní demokracie.

Bohatý člověk žije v zámku nebo luxusní vile, zatímco chudý v malém bytě. Bohatý člověk jezdí luxusní limuzínou, zatímco chudý jezdí veřejnou dopravou. To je v pořádku. Ale oba mají stejnou důstojnost. Oba mají právo na stejně dobrý soudní proces. Dětem obou zajistí stát stejně kvalitní vzdělání. A život obou má stejnou cenu, takže jim státní zdravotnictví poskytne stejnou péči.

To není otázka levicového nebo pravicového myšlení. To je základ demokracie (v Americe by řekli republikánského režimu).“ Konec citace.

Neslyšel jsem uvedené vyjádření ministra Válka. Leč pokud bychom měli premiéra prosazujícího zájmy lidí, tak by na druhý den po tomto cancátu Válek už na ministerstvo nesměl vkročit. Vzkázal by mu to po telefonu a ochranka ministerstva by dostala příkaz ho zatknout a předat policii, kdyby se o to přece jenom pokusil. Prezident by třeba i v noci přijal jeho návrh na abdikaci Válka.