Tento blog nese ve svém názvu sousloví „nehorázné názory“, i když se na něm zas tak často neobjevují. Dneska ale napíšu hned dva. Nikdy jsem se netajil s tím, že nesouhlasím se zákazem trestu smrti. Měl jsem v dětství katolickou indoktrinaci, a tak vím, že římskokatolická církev zákaz trestu nikdy neprosazovala a pokud vím, tak ho ani nepodporovala. V současnosti až děsivého růstu násilí a terorismu všeho druhu považuji dokonce zákaz trestu smrti za naprosto obludný. Copak rozumný člověk může souhlasit s tím, že nějaký deviant zastřelí šest desítek mladých lidí a za trest pak sedí v Norském arestu, kde si studuje vysokou školu, a ještě si stěžuje, že ve vězení strádá?!!

Naopak vysoce oceňuji, že státní moc KSČ, poslala na šibenici Olgu Hepnarovou, která s vypůjčeným nákladním autem úmyslně vjela do skupiny lidí a stala se tak v roce 1973 hromadnou vražedkyní. Tehdy se ještě denně ve sdělovacích prostředcích o takových činech údajného terorismu nepsalo a nepromítala videa, až se staly běžnou součástí konzumace zvrhlosti médií. Považuji totiž za vrchol zrůdnosti, když nějaký pisálek o násilné smrti někoho s podlostí lakonicky napíše, že byl v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Také bych nejraději udělal všechno proto, aby se rovněž dostal na nesprávné místo v nesprávném čase.

Od vyhlášení globální války s terorismem, který deklaroval na počátku tohoto století tehdejší prezident USA Bush ml. je totiž absurdnost zákazu trestu smrti naprosto zjevná. Soudu i po dlouhém, doslova všechny okolnosti zvažujícím procesu, je zakázáno někoho nechat popravit, ale každý policista může zastřelit kohokoliv, kdo se „chová jako terorista“. Viz zastřelený mladík v Londýnském metru.  Existuje-li válka s terorismem, tak má být každý terorista v takové válce zabit, nejlépe přímo v boji čili při činu, ale naprosto určitě prostřednictvím „válečného“ soudu. Tečka. Toť můj první nehorázný názor.

K dnešnímu textu mě ale inspirovala jiná informace. Včera jsem se dočetl, že jednomu novináři nějaká europoslankyně, která mi ani nestojí za jméno řekla, cituji: „Já se klidně postavím před matku, které byla znásilněna dcera a řeknu jí, že utrpení její dcery je maličkostí ve srovnání s velikostí migrační ideje“. Já být tím novinářem, tak ji na místě zabiju, zvlášť pokud bych měl ten názor zdokumentovaný. Její příšerný fanatismus je totiž znakem jevu, který je bezpodmínečně nutné v globálním lidstvu vymýtit, jinak většina „ostatních lidí“, bude nucena se pohybovat v prostředí ovládaném tímto druhem deviantů.

Už podruhé používám slovo deviant. Nebudu se zdržovat jeho definicí, uvedu jen jméno MUDr. František Koukolík, který o těchto zrůdách napsal celou knihu, jež je myslím dostupná i na internetu. Za takového devianta považuji kupříkladu expremiérku Britů, která se netajila tím, že je odhodlána použít jaderné zbraně. Stejnou obludou je v mých očích rovněž „krvavá Mary“ Madeleine Albrightová, pro kterou byla smrt statisíců Iráckých dětí kvůli embargu na léčiva přijatelnou cenou za zničení Husajnovy „diktatury“.

Mohl bych takto pokračovat mnohem dále, leč není smyslem tohoto textu připomínat všechny bývalé zločince tohoto typu. Jenom s plnou odpovědností tvrdím, že každý fanatik je nebezpečný celému světu, ne jenom svému okolí. Proto je všelidskou povinností, doslovně každého slušného člověka tyto lidi preventivně izolovat a v naprosto všech případech nedovolit jejich veřejnou aktivitu. Pokud se takový člověk přece jenom dostane na post novináře, politika, či jakékoliv jiné pozice s možností veřejného působení, nadtož rozhodování, je ho bezpodmínečně nutné zlikvidovat. Na to by měl být dokonce zákon, který by jasně kodifikoval takový proces, aby nedocházelo ke zneužívání. Punktům. Což je pro dnešek můj druhý nehorázný názor.