Vadí mě vždycky když někdo hovoří, či píše o válce jako o běžné životní potřebě. Čili jak říkávala moje babička „jako o chlebě“. Je proto samozřejmé, že mi z toho důvodu enormně vadí, když se takto začíná hovořit o jaderné válce. Dneska k těm žvástům, s prominutím, přidám dvě myšlenky. První. K debatám, zda Rusko jako první užije jadernou zbraň si dovoluji zdůraznit, že Rusko nikdy nemůže použít jadernou zbraň jako první. Ono už je někdo jako první použil, dokonce před víc jak třemi čtvrtinami století. Za druhé. Je nesmyslem tvrdit, že hrozí nebezpečí vzniku jaderné války. Ona totiž už začala. Jakmile USA rozmístila jaderné zbraně na cizím území, tak zahájila jadernou válku, protože její vládci porušili do té doby hlavní smysl existence jaderných zbraní, jímž byl „odstrašující charakter“. Ten spočíval především v tom, že až do té doby byly cíle pro jaderné zbraně stejně daleko. Řečeno jasněji z USA do Ruska to bylo pro rakety stejně daleko jako z Ruska do USA. Ovšem z Turecka do Ruska už je to podstatně méně než z Ruska do USA. A z Finska do Ruska je to už tak blízko, že by šlo skutečně hovořit o zahájení horké jaderné války. Ať si o tom myslí, kdo chce, co chce. Tečka.