Hynek Kmoníček, současný velvyslanec ČR v USA mě nikdy nezajímal, ačkoliv si ho vážili i odborníci levicového přesvědčení. Narazil jsme však na jednu jeho úvahu, kterou nazval podobně jak já dnešní text. Mluví v něm o myšlenkovém světě Západu a pouštních Arabů, kteří si ještě zachovávají svou beduínskou podstatu. Píše o nich, cituji: „To jsou dva reálné světy jako dvě množiny bez průniku totiž západní civilizace a ta pouštní“. Konec citace.  Kmoníček o té pouštní píše jako o vrcholu pragmatičnosti, neboť, cituji: „V něm vám poušť odebere vše zbytečné, čemu my máme tendenci říkat civilizace, a udělá z vás to, co jediné v ní může přežít – zoceleného pragmatika základních lidských instinktů…“ konec citace.

Místo aby se dále zabýval sáhodlouhými výklady, vypráví na toto téma příběh, cituji. „Tenkrát před 80ti lety vysvětloval harvardský právník, milionář a potomek staré newyorské holandské rodiny Roosevelt saúdskému vladaři, že dva miliony Židů v americké okupační zóně v Evropě nemají kam jít, a že by Saúdovo království vidělo příští ustavení Izraele na Blízkém východě. Král Saúd, který stále ještě úsměvně preferoval ukládání ropných příjmů království do bedny pod postelí namísto do banky, nejdříve problém nechápal ale nakonec se po beduínsku prezidenta zeptal: „Já tomu nerozumím Židé byli ve válce s Němci a vyhráli. Měli by si tedy vzít jejich domy, proč by si měli brát naše domy? To nebyla naše válka“. Konec citace. A tak Západ, nechápající myšlení jiných kultur založil Izrael a vytvořil jedno z nejnebezpečnějších ohnisek války na Zemi. A to jenom proto, že, cituji: „čisté zlo a čisté dobro se v píscích Arábie nenachází a jeho evropsko-američtí hledači jsou navždy odsouzení k přenášení vlastních hodnotových měřítek do zcela odlišného kontextu, tuto základní pravdu pouště nikdy nepochopit. Je dobré si to pamatovat.“. Konec citace. A na závěr velvyslanec konstatuje, cituji: „…v realitě diplomatických jednání vždycky znovu narazíme na zcela odlišný způsob přemýšlení, jiný hodnotový svět, vycházející z nám velmi vzdáleného způsobu života“. Konec citace. Aby shrnul, že na Zemi existují různé myšlenkové vesmíry, se kterými se my, pýchou zhlouplí „Abendlanďané“, musíme naučit žít.