VELKÉ BRAVO NEJEN PRO PANA RAJCHLA

Dneska jsem měl v úmyslu psát o něčem jiném, leč narazil jsem na webu https://www.nespokojeny.cz/ministr-rakusan-opet-verejne-vyhrozuje-vyzva-prijata-svabe-okamzite-odstup/ na tak skvělý text, že jsem lepší nečetl opravdu velice dlouho. Všechny jeho čtyři části doslova jako živá voda osvěžily mého ducha, ale přece jenom osobní vyznání advokáta Jindřicha Rajchla je pro mě tak významné, že si ho ukládám na svůj blok jako jeden dlouhatánský citát. Tady tedy je:

Pane ministře vnitra,

Tímto svým přípisem bych se chtěl vyjádřit k Vašim skandálním vyjádřením ve vztahu k zásahu Policie ČR při odstranění ukrajinské vlajky ze sochy Jošta Lucemburského v Brně. Ano, přirozeně mám na mysli Vaše slova o ruských švábech a o tom, že byli účastníci oné akce ztotožněni a budou tím jeho novým speciálním útvarem pro boj s politickými oponenty sledováni.
Nechám teď stranou fakt, že s ohledem na kauzu Hlubuček byste v normálně fungující zemi neměl v křesle ministra vnitra už dávno co pohledávat. A nebudu se věnovat ani otázce značné problematičnosti ohledně zákonnosti ztotožnění a dalšího sledování osob, jež se nedopustily žádného trestného činu ani přestupku (přesto, že tato skutečnost už opravdu těžce zavání politickými procesy z padesátých let). Dovolím si napsat takové malé zamyšlení nad Vámi použitým termínem „proruský šváb“.

Ač jsem na onom „souboji o Jošta“ nebyl osobně v Brně přítomen, tak konstatuji, že jednak s Moravany, kteří touto formou vyjádřili svůj nesouhlas s až dětinsky hloupým rozhodnutím starostky jejich metropole, plně souzním, a jednak jsem byl tímto termínem už sám několikrát v diskusích označen, a proto bych Vám rád touto cestou vysvětlil, jak hluboce se při jeho použití mýlíte.

Víte, pane ministře, můj táta mě vychovával v tvrdě protiruském duchu. Nesnášel SSSR. Radoval se jako malé dítě pokaždé, když jsme „Rusáky“ alespoň symbolicky porazili v hokeji, a nadával jako špaček při každém blahořečení soudruhů z Moskvy v naší státní televizi.

Nicméně snad ještě víc než ty „Rusáky“ nesnášel české a slovenské „komunisty“, kteří vedli naši zemi. Všechny ty Husáky, Štrougaly, Biľaky a další soudruhy, jež považoval za nejnižší formu života na naší planetě. Nejednou mi řekl, že mi pomůže, ať udělám průšvih, jaký udělám, ale že vstup do KSČ by mi nikdy v životě neodpustil.

Současně mě ale také učil kritickému myšlení a utváření si vlastního názoru na politické události u nás doma i ve světě. Brzo jsem proto pochopil, že ta nenávist vůči SSSR není dána tím, že jsou to prostě Rusáci, nýbrž tím, že se jedná o subjekt, jenž omezuje naši suverenitu a svébytnost. jenž potlačuje naše práva a svobody, zavádí cenzuru médií a neštítí se vyhazovat lidi z práce a ze školy pro jejich odlišný politický názor, přičemž ty nejodbojnější z oponentů neváhá zavřít do vězení. jenž díky členství v RVHP ničí naši ekonomiku a diktuje nám, co smíme a nesmíme vyrábět, a prostřednictvím Varšavské smlouvy šíří protiamerickou propagandu a snaží se nás vmanévrovat do konfliktu se západním světem.

Stejně tak ony komunisty v čele našeho státu nesnášel prostě proto, že reprezentovali tuto pomýlenou ideologii, nýbrž proto, že se jednalo o zrádce a kolaboranty našeho národa, kteří se propůjčili k tomu, aby vykonávali vůli onoho Sovětského impéria a neštítili se pronásledovat a kriminalizovat vlastní občany jen proto, aby se zavděčili soudruhům z Moskvy.

Právě proto jsem dnes schopen spolehlivě rozpoznat, že jsme se po 30 letech dostali do velmi podobné situace. jen se takzvaně „otočil vítr“.

Nemohu nevidět, že znovu dochází k oklešťování naší suverenity a svrchovanosti. Že jsou znovu ve jménu vyššího dobra potlačovány naše práva a svobody. Že se opět roztáčí kola cenzury a blokují se nepohodlná média. Že jsou lidé znovu vyhazování ze zaměstnání a ze škol jen proto, že mají odvahu nahlas vyslovit to, co si většina ostatních jen v duchu myslí. Že jsou zde opět sledováni a kriminalizováni ti, kteří se provinili pouze tím, že se postavili na odpor tomuto prohnilému režimu a dávají to otevřeně najevo. Že nám zde už opět někdo ničí naši ekonomiku a využívá ji jako svou kolonii pro obohacování „srdce impéria“. A znovu slyšíme z našich médií dnes a denně štvavou propagandu, jejímž cílem je zatáhnout nás do války, kterou naši občané nechtějí a která nemá s naší zemí nic společného.

A že se zde opět vylíhli novodobí soudruzi, kteří neváhají pro zajištění svých osobních požitků a uspokojení svého ega kolaborovat s touto velmocí a postavit se proti vlastním občanům jen proto, aby poslušně splnili zadání soudruhů z centra říše.

Kdyby se můj táta dožil dneška, tak by tyto paralely rozpoznal na první pohled. Okamžitě by postřehl, že současná forma EU se chová stejně jako tehdejší SSSR a že Vy jste stejný typ servilního kolaboranta, jako byl Lubomír Štrougal. A proto by Vámi opovrhoval stejně tak, jako Vámi opovrhuji já.

A pokud odpůrci tehdejšího režimu, kteří bojovali za náš národ a jeho občany, byli nazýváni „agenty západního imperialismu“, pak není divu, že ti dnešní jsou pro změnu nálepkováni jako „proruští švábové“. Použitím tohoto termínu jste jen a pouze dokázal, že nejste o nic lepší než předlistopadoví soudruhové.

Stejně jako oni nesnášíte ty, kteří jsou ochotni se postavit na obranu své země a bez ohledu na následky se za ni bít. To proto, že jim závidíte to, že Vy sám takovou odvahu nemáte.

Pokud Vás tato nenávist dohnala až k použití onoho pejorativního označení pro všechny takto smýšlející lidi termínem „proruský šváb“, pak se k této skupině osob rád hlásím i já.

Nejsme švábové už vůbec ne proruští. Jen milujeme Českou republiku a Vy proti tomu nemůžete postavit žádný reálný argument. Proto Vám nezbývá než se nás snažit pomlouvat a dehonestovat.

Kdybych tento dopis adresoval čestnému muži, tak bych jej na tomto místě vyzval k odstoupení. Vy ovšem žádnou čest nemáte, a proto si tuto výzvu ušetřím. Omezím se na prosté konstatování, že tenhle souboj nemůžete vyhrát. Vlastně už jste prohrál – jen o tom ještě nevíte.

Otázkou už totiž není „zda“, ale pouze „kdy“ tahle Vaše nepovedená eskapáda na postu, na němž jste se nikdy neměl ocitnout, skončí. Pro dobro této země doufám, že k tomu dojde dříve než později.

P.S: S Jakubem Šťastným, jenž vylezl na sochu Jošta, jsem již ve spojení. Nenaplnil žádnou skutkovou podstatu jakéhokoliv trestného činu, a tudíž neexistuje jediný důvod, proč by měl být stíhán. Pokud to svým poskokům ve Vaší slavné nové divizi nařídíte, tak se postarám, aby z toho byl pořádný ohňostroj – to Vám mohu slíbit.

Tolik advokát Rajchl. Jenom zvýraznění jsem si dovolil udělat sám.

Přesto si k napsanému dovoluji přidat, že je nějakým zrůdným rysem našeho národa, spíše ale jeho české větve, že se v něm vždycky najde dostatek kolaborantů. Pokud si vzpomínám, takto tomu je už nejméně od bitvy u Lipan v roce 1434.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *