Podle údajů statistických institucí se zásadně změnila situace na trhu se zkapalněným plynem produkovaným v USA. Ještě v minulém roce byla jeho největším odběratelem Asie. Za první čtyři měsíce letošního roku už je to Evropa. S ruským plynem přes plynovody je to právě opačně. A předpokládané trendy naznačují další zvyšování obou nastoupených změn. Situace s ropou se podobným způsobem mění už delší dobu. Evropa se tak postupně chce zbavit závislosti na energetických zdrojích z Ruska. Neuvědomuje si, že její „spojenectví“ s USA nebude trvat věčně, jako nic v dějinách netrvalo. Takže Evropa opustila rozumnou zásadu o diverzifikaci zdrojů a přimkla se k USA. Zatím spíše jako kolonie.

Není to ovšem jen separace Západu od zbytku světa v oblasti energetické. Začíná se rýsovat oddělení i v politické sféře.  Důkazem zatím největším je vztah států k sankcím vůči Rusku kvůli bojům na Ukrajině. Řečeno obecně kromě Japonska, Jižní Koreje a Austrálie se „nezápadní“ státy k sankční válce s Ruskem nepřipojily. Rovněž za pozornost stojí probíhající summit amerických států, kam nepřijeli nejvyšší představitelé několika zemí hispánské Ameriky.

Zajímavé jsou rovněž tendence dedolarizační a další finanční aktivity nezápadních zemí.

Poslední aktivitou v tomto duchu je návrh Ruska založit alternativní sdružení vůči Západnímu G7. Jak uvádí zdroje, jeho ekonomická síla by už byla vyšší než toho dosavadního čistě Západního. Současné G7 sdružuje státy spíše pyšné na svou minulost než nějak průmyslově vyspělejší.

Rozdělení světa na Západ a ty ostatní nebude samozřejmě bez výjimek. Očekávám existenci států, které se budou snažit nepatřit ani do jedné grupy a na tomto postavení obchodně prosperovat. Třeba dosavadní producenti ropy z arabských krajin. Ovšem i tak půjde o provizorní řešení. Lidstvo jednou bude plně planetárně sjednocené, ať se to komu líbí, nebo ne. Je jenom otázkou, zda půjde o planetizace pod jednou komandaturou, či skutečně všestranně spolupracujících entit.