Osmého prosince 1991 se v paláci Viskuli v Bělověžském pralese sešlo šest „postsovětských kumpánů“ z největších Slovanských republik SSSR aby tam podepsali velezrádnou smlouvu o vytvoření jakéhosi „Společenství nezávislých států“. Tím paskvilem prakticky zanikl Sovětský svaz, což už pak jen de jure ztvrdil Nejvyšší sovět SSSR dne 26.12. téhož roku svou seberozpustnou deklarací č. 142-H.

Kdyby tehdy v oné rezidenci reprezentoval Rusko opravdový Rus, a ne věčně opilý komunistický funkcionář, zachoval by se určitě podstatně jinak. Na Ukrajinském stejném podrazákovi jako byl on sám, by pro Rusko vymohl Krym, Donbas a možná i další území obývaná etnickými Rusy. Kravčuk by skoro jistě rád od nich odstoupil, protože samostatnost Ukrajiny by i tak mu zajistila historickou satisfakci ba slávu.

Jelcin by toho mohl možná dosáhnout ještě v mezidobí od 8. do 26 prosince, ale to by nesměl být zpitý mocí a mít mozek změklý alkoholem. Dneska by z Putina nemusel být válečný dobrodruh, a především by nemuselo tolik lidí zahynout v bojích, které ještě mají daleko do svého finále, nadtož úplného konce.