Jsem celý život přesvědčen, že rasismus je jednou, ne-li základní hodnotou Západu. Stejně dlouho jsem přesvědčen, že do této „odrůdy“ všelidské civilizace ho zasel judaismus, ke kterému se Západ hlásí jako k jednomu ze svých kulturních kořenů. Dogma o vyvoleném národě je totiž v mých očích jednoznačně rasismem. Zvláště když je spojen se starozákonní dějepravou, podle níž Židé si museli zem zaslíbenou vojensky vydobýt, čti její obyvatelstvo vyvraždit, či vyhnat. Jahve jim dokonce nařizuje neznabohy zabíjet a rovněž tak odpadlíky od víry v jediného Boha. To všechno jsou znaky rasismu, jako když ho vyšije.

Jejich rasistickou štafetu pak převzala katolická církev, která nenáviděla a pronásledovala zase samotné Židy, údajně proto, že zabili bohočlověka Ježíše. V průběhu dějin se tato téze zneužívala k pogromům na Židy, ačkoliv v jejich fundamentu většinou šlo o naprosto jiný problém. Ale ať už byl hlásán jakýkoliv jiný, vždycky šlo fakticky o peníze. Židům lid obecný vždycky záviděl jejich bohatství a tím i moc z něho plynoucí.

Zvláštním rysem rasismu byla pak „pýcha bílého muže“. Ta se začala postupně rozvíjet už se zámořskými objevy v 15. století. Kolébkou byl sice obchod s Orientem, ale později už šlo vyloženě o okupování cizích území, což vyvrcholilo objevováním Ameriky a genocidou jejích původních obyvatel. Bělošští objevitelé totiž všude, kde přistáli, tak vztyčili vlajkou svého panovníka a prohlásili, že je to jeho nové území, bez ohledu na to, že tam žili už tisíce let jiní lidé. Ty běloši vesměs považovali za méněcenné, až něco jako divoká zvířata. Pro mě je ukázkou pýchy bílého muže z té doby třeba i to, že si nejvyšší horu světa pojmenoval po svém britském geologovi a největší vodopády po britské panovnici, ačkoliv ty objekty už dávno svůj název měly v řeči místních obyvatel.

Opravdovým vrcholem této fáze rasistické nadvlády Západu nad celou planetou bylo koloniální rozdělení světa mezi zformované Evropské státy. Šlo tenkrát výhradě o západní státy Evropy Nizozemskem počínaje a Itálií konče. Největší říší toho druhu v dějinách lidstva bylo Britské impérium. Jeho souše měla rozlohu 34 miliony kilometrů čtverečních a definitivně zaniklo až 30. června 1997 ztrátou poslední kolonie, jíž byl Hongkong.

Rasismus v Evropě sice vyvrcholil „průmyslovou“ likvidací Židů, protože šlo o obrovské počty zabíjených lidí z rasistických důvodů. Ovšem vedle toho právě za druhé světové války se vyhrotily i jiné případy fanatické nenávisti k lidem jiného národa, či dokonce „ras“, což zachvátilo především Východní Evropu, která neprošla multikulturní etapou kolonialismu. Za méněcenné byli považováni všichni Slované a samozřejmě cikáni a další.

Nenávist k celému národu, či dokonce státu je v současnosti na Západě vystupňována do dalšího konkrétního projevu. Je jím nenávist k Rusku. A opět je v pozadí prakticky závist. Vždyť se našli i takoví politici, kteří mu upírali oprávnění mít tak velké surovinové bohatství.

Na Západě se nesnáší jinakost, ať se kdo chce dušuje, že on rasistou není, tak obrovská většina nesnáší cikány, černochy, ale i Araby. Podle mne přelidněná Asie už ten problém má dávno vyřešený.