Jelikož všichni mají máslo na hlavě, měli by si hlavy schladit, aby jim to máslo nakonec nezamatlalo i mozek.

Světové postavení Ruské Federace.

Současná moc Ruska se rozhodlo na vlastní pěst dosáhnout svého. A čeho? Rusko vlastní totiž nesmírné přírodní bohatství. Není na tom tak jako Německo za Hitlera, které nutně potřebovalo expandovat za zdroji, aby neplnilo své ambice. Současní vládci Ruska jeho touhy nemají, protože je nepotřebují. Potřebují jen a jenom klid na život, který chtějí žít podle svých představa tradic. Mají proto pouze jeden jediný zájem. Aby nikdo nemohl Rusko o jeho uvedené bohatství připravit, ať už té touze říkají třeba „vlastní bezpečnost“, či jakkoliv jinak. Díky dobám zahraničního drancování Ruska za Jelcinova gazdování už žádný vládce, či vládní moc Ruska světu neuvěří, že mu nejde o nic jiného než o to, aby Rusko připravil o jeho bohatství čili o jeho území.

jak je vidět, za tím cílem je nyní už rozhodnuto jít bez skrupulí a doslova za každou cenu. Vždyť na co by byl Rusům svět, bez Ruska, což Putin řekl světu veřejně už v začátcích své prezidentské kariéry. Ruští mocní jsou teď už v situaci, ze které nemohou couvnout. Je sice velkou otázkou, nakolik s tím souhlasí ruská veřejnost, ale armáda, ta skutečně rozhodující moc je nesporně na straně současného vedení státu.

Vztah Západu k Rusku,

Západ v současnosti obviňuje Rusko z toho, co na planetě vyváděl a pořád praktikuje už půl tisíciletí. Za tu dobu totiž si vypracoval způsob myšlení, který nedokáže změnit. Vykonstruoval si na to dokonce celou ideologii individualismu, neustálého soutěžení a egoistického pojetí svobody, čti práva silnějšího ve zmíněném soutěžení, alias soupeření, na jakoukoliv vlastní aktivitu. Od nepaměti Západ, především anglosaský pohrdal Ruskem, ponižoval ho a pravidelně skoro v každém století jej některý Západní mocnář napadal. K dnešnímu vzteku celého Západu neúspěšně, což jeho vášeň po vítězství ještě stupňuje.

Takže co teď.

Rusko vyčkávalo podle svého náhledu dost dlouho. Je přesvědčeno, že dalším jednáním už si svou bezpečnost nezajistí. Žádný princip, tedy ani ten údajně věčného míru, čti, ve sporu nepoužít sílu, neplatí absolutně. Západ by měl tedy vzít rozum do hrsti. A už neeskalovat problém, protože Ruská vláda je rozhodnuta dotáhnout svůj záměr skutečně do konce. Chce Ukrajinu zbavit militarismu, nacismu a udělat z ní minimálně neutrální stát, když už ne přátelského souseda.

I Rusko musí vzít rozum do hrsti. Minimálně proto, že platí neměnný zákon všeho lidského počínání, že každý programovaný záměr přináší následky, s nimiž se nepočítalo. Rusko musí proto dobře sledovat, a průběžně svou pozici vyhodnocovat, aby se vyhnulo následkům, které budou pro něj závažnější než problém, který se jeho současní vládci rozhodli vyřešit.