SOUČASNÝ CHARAKTER VLÁDNUTÍ JE POSTDEMOKRACIÍ

Už za dob studené války existovala, oproti minulosti, i na Západě poměrně vysoká úloha státu, spočívající ve zvýšené kontrole celé společnosti a přímém řízení některých sfér. V prvé řadě musel vydržovat „sociální stát“ coby konkurenci „reálnému socialismu“, což znamenalo zvýšení přerozdělování formou daní, které si vyžádalo dříve neexistující kontrolu zisku firem. Za druhé musel neustále řídit zbrojařsko-vojenský komplex, aby odstrašoval SSSR a jeho vojenský blok. Za třetí si musel pohlídat své občany, zda nekolaborují s protikladným táborem. Za čtvrté nutně musel řídit technologický rozvoj. Už jenom uvedené čtyři sféry dokazují, že šlo o skutečnou válku sledující jediný cíl. Zničit konkurenta. V každé válce se zvyšuje úloha státu na stupeň autoritářství a v horké válce vždycky až na diktaturu, i když ne všezahrnující.

Po rozpadu sovětského bloku ovládla vítězný Západ doktrína svobodného trhu s bezbřehou konkurencí, která se měla rozšířit na celou planetu. Liberální globalismus touto ideologií paradoxně způsobil nebývalou koncentraci bohatství, majetku a kapitálu. Železným zákonem koncentrace kapitálu je získání moci. V počátcích kapitalismu vlastníci kapitálu a tím pádem moci poměrně snadno dokázali spravovat nejen své podniky, ale celou společnost. Dokonce si mocní mohli dovolit veřejnosti dát demokracii, i když jenom zastupitelskou, čti, pseudodemokracii. Jak se prokázalo, šlo to i za studené války, i když s částečnou demontáží i zmíněné pseudodemokracie. Takže absolutně svobodný obchod nás dovedl k nebývalé nesvobodě.

Po zániku SSSR ti nejbohatší hodlali hospodářství řídit na celé Zeměkouli. Takový záměr ovšem vyžaduje úplně nový systém vládnutí. Superbohatci a jejich sluhové samozřejmě jako nejjednodušší metodu řízení celé planety vidí diktaturu, podobnou spíše feudalismu než nějaké moderní demokracii. Řízení a kontrola totiž nejde zvládat v systému zmíněné pseudodemokracie, natož nějaké šířeji pojaté demokracie. Nedokážou to ani ti nejkompetentnější z mocných a jejich lokajů. Z toho plynou chyby, které dělají, a které je dotlačily k tomu, že dneska už nemohou vládnout demokraticky, protože už se příliš navršily neřešitelné problémy. Proto zažíváme puč (USA), nebo pomalý posun do diktatury (EU).

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *