TAKŽE CO S DLUHY?

Po kratičkém textu ze dne 28.11. jsem se chystal k napsání názoru, o co se vlastně v současnosti skutečně hraje. Našel jsem ale docela slušný text o připravovaném tématu na webu http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/jan-vitek-nebudme-tuplovani-hejlove . Vřele proto doporučuji jeho přečtení. Kdo má zájem o hlubší ponor do celé problematiky, tomu navíc navrhuji přečíst si napřed kupříkladu text na webu http://www.novarepublika.cz/2020/11/oeconomia-kde-se-v-soucasnem.html . Ke zmíněnému návrhu pana Vítka si však dovoluji připojit zásadní poznámku. Současnou krizi, která se nevyhnutelně blíží, se možná podaří zmírnit zespolečenštěním bank. Ale v žádám případě ji není schopné vyřešit zcela. A už vůbec to nemůže být dlouhodobým řešením, zvláště, když banky z London City a Wall Streetu se jistě nepovede soukromníkům odebrat. Nezbytným bude druhý krok, jímž musí být odepisování dluhů. Už Židé v dobách biblických věděli, že „dluhové hospodářství“ je dlouhodobě neudržitelné, a proto praktikovali nejen „Rok odpuštění“, ale přibližně co půl století i „Jubilejní rok“, kdy se vracela dokonce i půda původnímu majiteli, aby se celý hospodářský systém vrátil na začátek. Viz Pátá kniha Mojžíšova. Chce-li svět být skutečně globální, měl by jej každý stát začít s čistým stolem čili zbavit se svých dluhů. Proto si myslím, že dlouhodobé vyřešení finančních krizí by mělo jako jeden ze základních prvků řešit tento problém. To vidím jako zásadní mezinárodně-politický problém k řešení na příští desítky let. Opakem je pak zhroucení celé současné měnové stavby a živelné vytváření regionálních finančních systémů. Bude to sice také svým způsobem návrat, ovšem ne na nějaký začátek úplně nového systému, ale pouhé opakování vývoje, snad poněkud poučenější.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *