MÉ POJETÍ LEVICE. Jedním z rysů zmatenosti současníků levicové orientace je i označování svého přesvědčení. Nejčastěji hovoří o skutečné levici, opravdové, autentické, či dokonce nové. Při čemž nová levice je už dneska konkrétní pojem z dějin levicového myšlení. Proto se při osobní definici svého levicového přesvědčení uchyluji k mírné obezličce. Označuji ho za jednu politickou hypotézu levicového původu. To, co tu dneska píši, je prvním náčrtem, který mám v úmyslu rozvinout jednak jako příspěvek do pomalu se rozmáhající diskuse o levicové politice, ale především proto, abych konečně uspořádal své myšlenky v této problematice.

STRANA Z LEVICOVÉHO KMENE.

Karel Kosík v jednom rozhovoru z května 1993 řekl, cituji: „Zhroucení sovětského impéria je osvobozujícím krokem při hledání alternativy. Ať ideologové neokapitalismu tvrdí cokoli, patří k ironii 20. století, že se tento systém rozpadl nikoli proto, že byl sovětský a komunistický, ale proto, že sověty (rady pracujících) zlikvidoval a nahradil je policejně byrokratickou diktaturou, že potlačil komunismus jako osvobozující moderní alternativu a prosazoval se jako špatně fungující, nevýkonný erární kapitalismus“. Konec citace.

Z uvedeného plyne, že zásadním znakem opravdové levice je „alternativnost“ současného systému. Žádná strana, která není protisystémovou vůči dneska dominujícímu liberálnímu kapitalismu, nemůže mít levicový rodný list.

Takže podle mne opravdovou levicí je subjekt který:

– Odmítá soukromé vlastnění minimálně bank, síťových struktur, přírodních zdrojů, bytových domů, půdy a všech nosných producentů každé regionální ekonomiky.

-Neodmítá marxismus, spíše s ním tvůrčím způsobem polemizuje.

– Válku uznává jenom jako obranu při napadení, tedy ani preventivní napadení nepřipouští. Mír je pro ni neměnnou konstantou bez alternativy

– Odmítá dominanci zastupitelské demokracie a hledá účinné metody správy obcí a regionů metodami přímé demokracie.

– Odmítá vnímat a provozovat politiku jako soutěžení o moc, ale pouze a jen jako službu v oboru správy věcí veřejných.

– Snaží se udržovat proporci mezi svobodou a rovností v takovém stavu, aby zajistila slušný život naprosté většiny obyvatel obcí, regionů až světa.

-Hledá co nejúčinnější cesty zajišťující takové snižování sociálních, především vlastnických, rozdílů mezi lidmi, které postupně  zlikviduje možnost nadvlády člověka nad člověkem.

– Není fanaticky aktivní v žádném módním hnutí, od homoaktivismu přes genderismus po klimaalarmismus. Všechny při tom pozorně studuje a snaží se dopátrat jejich eventuálního přínosu pro budoucnost.

– Obecně se vždy snaží adaptovat jak svou teorii, tak především praktické bytí na nové podmínky. Konkrétně to znamená, že nechce změnit svět, především svět přírody, čti jediného prostředí své existence. Konkrétně to znamená, že kupříkladu nedovolí obrovské plýtvání zdroji, pokoušející se  zastavit nevyhnutelné procesy, jakou je třeba změna klimatu, ale tyto zdroje vynaloží na přizpůsobení se všeho lidstva následným obrovským změnám, které jakékoliv neodvratitelné změny klimatu nutně způsobí.