Současný karneval kolem volby členů Rady ČT jednoznačně dokazuje, že celá procedura je jen a jenom ubohou rvačkou o ovládání financí v této instituci. Od spacákové rebelie na počátku tisíciletí klan údajných odborářů získal až neprodyšnou nadvládu nad celou institucí. Postupně pak především nad toky finančních prostředků. Za následující dlouhá léta se mu podařilo vytvořit velice silnou mafii skládající se z některých politiků, vlivných pracovníků ČT až po vybrané tvůrce. Ta je dneska tak nenarušitelná, jak vodní kámen v automatické pračce. V posledních letech se několikrát snažili někteří poslanci prosadit, aby kontrolu hospodaření ČT prováděl NKÚ a neprováděla ji  Rada ČT. Jednak Rada k tomu není kompetentní a o odborný audit by stejně musela požádat nějakou firmu. Za takové situace by se s vysokou pravděpodobností chapadla zmíněné mafie lehce zmocnila i oné firmy. Prostředků na korupci z veřejných peněz je totiž vždycky dost. Pokud by kontrolu hospodaření převzal NKŮ, tak by nikdo nikdy nevěděl, kteří konkrétní auditoři ji budou provádět. Vedení NKÚ určitě má své mechanismy, jež korupci účinně sráží na minimum, možná asi úplně neznemožňují. V současné etapě práce Sněmovny PČR je opět na stole převedení kontroly hospodaření ČT do pravomoci NKÚ. Veřejnost by měla pozorně sledovat, kteří politici budou proti, aby se ve volbách podařilo zlikvidovat onu hydru, jež z veřejnoprávní instituce dělá jednak dojnou krávu vybraným „všeumělům“, ale především nebývale vlivnou politickou sílu, která nemá demokratický původ.