NARODIL JSEM SE NA PLANETĚ, KTERÁ PRO MNE NENÍ VHODNÁ

Pokud existuje reinkarnace, pak se už nikdy nechci znovu narodit v této planetární soustavě a už vůbec ne na třetí planetě od její centrální hvězdy. Jsem totiž, pro mne z neznámého důvodu, tvorem naprosto nesoutěživým a tedy pro existenci na Zemi nevhodným. Mému naturelu rovněž absolutně nevyhovuje fundamentální princip života na této planetě, jímž je agrese. Uznávám z Darwinovy teorie nutnost adaptace na měnící se prostředí, ale neuznávám boj mezi druhy, uprostřed druhů a každý jiný, který potvrzuje jeho objev principu přežití nejsilnějšího. Je to princip vyvolaný neřízeným rozmnožováním v prostředí omezeného množství zdrojů. Jsem přesvědčen, že mohou existovat i jiná prostředí k životu, dokonce i té nejvyšší představitelné formy, která rozpor mezi nedostatkem zdrojů a přebytkem živých bytostí nedopouští. Tím si přirozeně zajišťuje, že o zdroje se nemusí soupeřit. Jakékoliv soupeření totiž ve svém důsledku přináší vymizení života v daném teritoriu. Což odporuje nutnosti věčnosti života ve vesmíru.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 komentářů u „NARODIL JSEM SE NA PLANETĚ, KTERÁ PRO MNE NENÍ VHODNÁ

  1. Připojuji se! (s Vaším dovolením).
    Mimochodem, kousek svého života (asi tak mezi 10. a 13. rokem) jsem žil v přesvědčení, že člověk by měl být schopen tu Vámi zmíněnou rovnováhu zajistit. Pak se stalo něco, co to přesvědčení citelně nabouralo, ale naděje pořád byla. Jenže pak přibývaly další příznaky (spolužáci i pedagogové – někteří spíš v uvozovkách, „spolusportovci“ a ostatní „lidi“ se kterými jsem přišel do styku), ale přesto (přibližně do 23(4) let) jsem si myslel, že se s tím pořád dá něco dělat. No, a asi tak od poloviny 80. let to začalo jít do kytek, a např. „perstrojka“ a u nás „slavný“ ’89 a další „události“ to dorazily. Po posledních 30 letech jsem přesvědčen, že člověk, jako druh na této planetě, nemá, co pohledávat – řečeno slušně.
    Asi je to tak, jak (prý) říkával J.W.Rich:“Člověk je chytrej, ale lidstvo je blbý.“
    A vlastně já o žádnou reinkarnaci ani nestojím(ani někde mimo sluneční soustavu) – jednou to stačilo.
    Mějte se hezky a pevné nervy.
    Dan

    • Rovněž nevěřím v reinkarnaci a ani o ni nestojím. Ale věřím, že někde ve vesmíru existuje taková forma života, která je alespoň méně odporná a dlouhodobě udržitelná, než ta, v níž žiji.

      • Pardon, že opět „werichuju“, ale okamžitě mi naskočilo:“No, doufejme, doufejme.“
        Každopádně je škoda, že lidstvo není schopné využít možností, které mu dává lidský mozek (a to už věky věků), pro činy prospěšné oproti těm ostatním. Ale:“Kdo chce kam, …“. Mě jen ukrutně se.e, že na to doplácejí ti, kteří by chtěli a třeba i mohli žít/existovat na lepším základě, jenže právě proto, že skutečně „nejsou, jako oni“, nemůžou z principu „vyhrát“. Takže asi fakt zbývá jen nějaký zásah shůry, at už to znamená cokoli.
        No, a jestli už to někde jinde nějaká forma jsoucna zvládla, tak jí to přeju, a snad se to po tom vesmíru rozšíří (třeba i pomalu) ;-).
        Ale v tom případě bych prosil tuhle „naši“ planetku popostrčit někam k začátku fronty, protože tady už to je fakt téměř „tam“
        Dan

      • Taky bych byl rád, kdyby tomu tak bylo, protože jen tím se snad udrží ve vesmíru život „věčně“.

    • Reinkarnace by měla smysl, kdyby novozrozenec měl šanci využít minulých znalostí. Jinak jsem ji považoval a pořád pogvažuji za berličku, která lidem pomáhá smířit se se smrtí. Pro ně je absolutmní konec jednoznačně nepřijatelný.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *