Nějak podezřele roste počet lidí, kteří nejsou spokojeni s tím, kdo chodí k volbám. Unikátní názor nedávno projevil Mnislav Zelený Atapana, bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii. Podpořil režisérku Olgu Sommerovou, která prohlásila veřejně, že volby jsou nebezpečným nástrojem, protože, cituji: „…volí i lidé, kteří se nezajímají o politiku a skočí na populistické nabídky“, konec citace. Jmenovaný etnolog problém široce rozvíjí. Cituji: „S paní Olgou Sommerovou zcela a zásadně… souhlasím všemi deseti. Mimochodem si jí velmi vážím a touto cestou ji i srdečně pozdravuji a děkuji jí, že měla odvahu něco podobného veřejně medializovat. Ano, to je obrovská vada naší demokracie, že může volit s odpuštěním každý…no, nechci se nikoho dotknout, tak to nedopovím. Je to jedna z cest k naší zkáze. Když se zamyslíme, kdo jak je kulturně vzdělaný, jak čte knihy, tak kolik to je procent? Jestli dvacet třicet, tak je to hodně. I kdyby čtyřicet! A tomu zbytku je všechno jedno. Ať už je to vzhledem ke spotřebě, o níž jsme hovořili, tak i vzhledem k volbám. Jsou ochotni zvolit kohokoli, když něco dostanou, když se nechají oblbnout nějakými sliby, které čtou na billboardech. Propadnou tomu, protože kvůli svému malému rozhledu uvěří každé hovadině našich politiků…V dobách tak slavných mužů, jako byli Santander a Bolívar, zakladatelé republiky Kolumbie, měl volební právo jen ten, kdo uměl číst a psát, což bylo pět procent lidí. Ale je to logické, protože ten zbytek, ať už je to číkoli chyba, je ovladatelný. Pouze ten, kdo je trošičku na úrovni, může rozhodnout s určitou znalostí. Já bych se přikláněl za nějaké takové řešení. Je to samozřejmě úděsné, je to narušení demokracie, to chápu, ale jak všichni víme a neustále o tom hovoříme, tak demokracie je na tom čím dál tím hůř a neslouží nám k tomu, co jsme od ní původně očekávali. Ano, zažila svá slavná léta, ale už je načase s tím něco udělat…Pochopitelně jakákoli dělicí čára mezi těmi, kteří by mohli a jež by nemohli volit, je něco šíleného. Ale mělo by to být něco, z čeho by bylo patrné, kdo se o tuto zemi nebo své město nějakým způsobem zasloužil. Říkáme, že jsme Homo sapiens, člověk moudrý nebo rozumný. Ale jsme všichni Homo sapiens? Já bych navrhoval, kdo není Homo sapiens, tedy ten člověk rozumný, ať nevolí. Nehledě na to, že volit chce stále méně lidí, protože vidí, že je to stejně jedno. Takže to nakonec vypadá tak, že ten skutečný Homo sapiens nevolí a volí jen ti druzí. Což je však ještě ta horší verze.
Pan přechytřelý se odkopal až v posledních větách. Rozumní vidí, že volby jsou zbytečné, říká. To je jediná pravda z celého jeho cintátu. A o ní by měl přemýšlet a hledat z ní řešení. Místo toho se utápí v marastu rádoby vědeckých argumentů. Na nich mne proto zaujalo už jeho tvrzení o tvorech čeledi Hominidae. Nevím totiž, koho myslel těmi Homo Sapiens. Oni totiž i neandertálci byli homo sapiens. Ovšem přesněji Homo sapiens neanderthalensis. Jako současný člověk je zase Homo sapiens sapiens, čili člověk nejen rozumný, ale moudrý. Což by měl kovaný etnolog přece vědět a rozlišovat. Takže by mne velice zajímalo, kdo jsou podle něj v současnosti „ti druzí“, kteří, alespoň podle pana exvelvyslance, jediní chodí k volbám. Jsou to podle něj homo kdo?? Že by pan etnolog byl rasistou? Ale jistě že ne, jen patří do vrstvičky exovládajících, kteří jsou zoufalí z toho, že konečně ti po věky ovládaní se už nenechávají oblbnout jenom od nich, ale třeba i někým jiným.
Jinak každou úvahu o jakémsi „omezení volebního práva“, jsem již dávno odbýval jedinou poznámkou. Zvyšujte občanskou odpovědnost už od základních škol. Přece se na nich v slušných společnostech vyučovala občanská výchova. Ten předmět je ale bezpodmínečně nutné oprostit od jakékoliv ideologické propagandy a tím se s vysokou pravděpodobností podaří vychovávat z Homo sapiens sapiens žádoucího Homo sapiens politicus, čti člověka občansky znalého a tím možná i odpovědného.