Včera jsem si přečetl krátký text Jána Čarnogurského o nedávné návštěvě Sýrie. Přesněji pouze Damašku, kam přivedl nevládní delegaci ze Slovenska, jehož vláda i parlament jsou stále patolízalsky proamerické, čili protiasádovské. Jmenovaný je v mých očích v prvé řadě příkladem celoživotně politicky aktivního člověka. Ale hlavně jako právník člověkem prakticky vždy pomáhajícím utlačovaným, utiskovaným a všelijak diskriminovaným. To píši proto, že je tím pádem, v mých očích, prověřeným zdrojem pravdivých informací. Z jeho textu jsem se totiž dověděl, mimo jiné, cituji: „Sýrie dokázala zachovat dosud bezplatnou zdravotní péči pro všechny občany. Léky jsou také na pojistné – a všichni víme, že některé jsou pořádně drahé. Na komplikované operace se mimochodem v Sýrii čeká kratší dobu než na Slovensku. Bylo období, kdy zaměstnanci nemocnice chodili do práce ozbrojení, protože nevěděli, jestli je cestou nepřepadnou teroristé“. Konec citace. Že „bezplatnou zdravotní službu dokázala vláda Sýrie udržet i za války je pro mne nepředstavitelné.