VEDLEJŠÍ PRODUKT POPULARITY

Nikdy bych nevěřil, že se může v branži populistických umělců vyskytovat tak obrovské množství lidského odpadu, kolik se z té společenské vrstvy vyvaluje z nenávisti vůči Zemanovy už celých pět let. Absolutně nikdy jsem mezi umělci nehledal lidi rozumné. Jsou to přece osoby s dominancí emocí, takže umělec prostě rozumný být ani ze své podstaty nemůže. Tak jako nikdo nemůže chtít rozumnost po zamilovaném člověku. Výjimečně jsou sice mezi nimi lidé moudří, jako byl třeba Werich, Horníček, Kopecký, abych jmenoval ty, které jsem osobně poznal a jsou v tomto směru nezpochybnitelní. Jsem přesvědčen, že o jejich moudrosti snad v národě nikdo nepochyboval a dosud nepochybuje. Přesto jsem vždycky oceňoval na umělcích, kterých jsem si vážil, že jsou slušní slovem i činy. Čím později, tím víc jsem však poznával, že jsou rovněž „také umělci“, vesměs ze skupiny pop-umělci, či produktů tak zvané masové kultury, kteří v ženském provedení zaujmou mnohdy jen tím, když se svléknou a v mužské verzi pak jen exhibicí s nějakou neurvalostí, sprostotou, vulgárností, či jinou nehorázností. Prý to dokonce patří k „modernímu“ umění, jehož jednou z metod je údajně šokovat. V mých očích stejně celé to moderní umění se od klasického odlišuje tím, že je pochopitelné jen příslušníkům dané branže, obdivované snoby a stěžejním počtem lidí považované za sarkastický výsměch tvůrců většinové společnosti. Tak, jako je v každé společnosti jen určité množství géniů, omezené množství talentů všeho druhu, tak je v ní rovněž jen určité procento herců, oněch komediantů, kteří to kdysi považovali za své poslání či úděl, kvůli kterému živořili třeba jako kočovníci. Film a později televize neobyčejně zvýšily poptávku po hercích. Tak se do této branže dostalo nebývalé množství podprůměrných neumětelů, ale především mnoho lidí oslepených rychlou možností zbohatnutí. Vlivem filmu a TV se umění stalo praobyčejným artiklem konzumu ze strany diváků a šancí ke zbohatnutí na druhé straně. Tento stav považuji za živnou půdu veškerého dnešního marastu v umělecké komunitě. I z vyložených nicek se stávají celebrity, takže se mezi nimi obludně rozmáhá pocit výjimečnosti až elitářství. Důsledkem jsou mimo jiné i projevy odporného velikášství, domýšlivosti nositelů jediné pravdy, nesmiřitelné nenávisti a všech s tím spojených projevů žumpy lidské pokleslosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *