Včera byl nejvýznamnější svátek pro tu část české společnosti, která za počátek českých dějin považuje divadélko nazývané Bitva na Bílé hoře a za její vrchol pak Velkou Listopadovou Sametovou Revoluci. Že je naprosté většině obyvatel tento, mocnými uzákoněný den sváteční šuma-fuk, dokázala realita. Očekával jsem záplavu Českých, Amerických, ale i Tibetských či Ukrajinských vlajek a ono…prd. Na našem sídlišti jsem zahlédl jednu špinavou Českou na Domě dětí a mládeže. Ani v městě nic moc a už vůbec ne nějaké oslavy. Zato v Polsku byli tak tři, na Vánoce již nakupující Češi, na jednoho místního, takže lid svobodně využil nabízený den volna. Tristní je, že ani noví mocní nejsou schopni vzdát hold tomu datu, díky němuž se stali bohatci, vládci, či jinak vlivnými lidmi. Čímž dokazují, že nemají ani tolik úcty k sobě samým, jako měli komunisté, kteří nikdy neopomněli oslavovat svůj Vítězný Únor. To jen včera večer lokajská ČT dala prostor na oslavy jakési obskurní, pardon obecně prospěšné společnosti s ryze českým názvem Post Bellum. Ta prý se již patnáct let zabývá snahami uchovat paměť národa. Jak jsem se dočetl na Wikipedii, ale pochopil i z toho mála, co jsem včera dokázal shlédnout, jde samozřejmě o paměť silně výběrovou. Uvedená společnost sbírá především autentické vzpomínky statkářů, továrníků, katolických aktivistů a jiných osob, které ve své paměti uchovávají pouze nenávist k těm, co jim zespolečenštili někdy i za války nekale našmelený majetek. Vedle těchto „pamětníků“ zmíněná o.p.s. sbírá, tedy uchovává ve své paměti, rovněž vzpomínky a dokumenty o životě zjevných, politických či nepolitických nepřátelích státu, podle nich však toho minulého, jehož režim si napřed zákonem označili za zločinecký. Což znamená, že dneska nadšenci společnosti sbírají vzpomínky a shromažďují dokumenty západních agentů, fanatických sabotérů a teroristů, až dokonce vrahů funkcionářů KSČ či jiných reprezentantů lidové moci. Není se tomu co divit, vždyť za činností této ryze antisocialistické, antikomunistické a především novoelitářské společnosti stojí mimo jiné jeden z miliardářských zbohatlíků dnešního režimu. Více ať si zájemce zjistí přímo z webu nepopsatelné pýchy uvedené společnosti. Chtěl jsem tímto textem jenom dneska připomenout, že ani současný stát oficielně neslaví den politického převratu, který ve své realitě samozřejmě nemůže být revolucí. Revoluce je totiž společenským jevem, přinášejícím něco dosud nebývalého, nového. Události počaté 17. listopadem 1989 totiž nic nového nepřinesly. Ba právě naopak. Vrátily naši zem nejméně o sto let zpět a v případě vlivu katolické církve dokonce o několik staletí nazpátek. Pro takový společenský proces by dokonce označení kontrarevoluce bylo kladným hodnocením. Celé následné období není totiž ničím jiným, než nemravnou, zrůdnou, čti mstivostí obluzenou, revanšistickou restaurací nadvlády středověkých a raně kapitalistických elit.