Včera na webu Parlamentních Listů byl zveřejněn zápis z jednání vlády premiéra Špidly o prodeji akcí OKD, které tehdy vlastnil stát. Samotná diskuse kolem prodeje je učebnicovou ukázkou nejen diletantství naprosté většiny členů vlády, ale především jejich neúcty k obrovským majetkovým hodnotám vytvořeným minulými generacemi. V mých očích úroveň jednání neodpovídala ani jednání zastupitelů v Horní Dolní. Ubožácká ubohost. Prostě kde nic není, ani smrt nebere. Ministři prakticky nic nevěděli a přece měli tu drzost žvanit a pak rozhodnout. Jestliže takto u nás rozhoduje nejvyšší orgn státu i o všem ostatním, třeba o účasti ve válečných taženích, či mnohem důležitějších mezinárodních vztazích, tak nás nic dobrého nečeká. Vláda, která se veřejnosti prezentovala jako sociální, se vůbec nezajímala právě o to sociálno. Pouze dva ministři příliš matně zpochybnili cenu s ohledem na to, že v majetku OKD jsou o byty, jejichž celková cena je větší, než na jakou odborníci ohodnotili celý podnik. Tehdejší ministr financí Sobotka ve skutečnosti podvedl vládu a ministr Urban doslova obelhal. Špidla ve své bohorovnosti primitiva, který je pyšný na to, že rozhoduje o miliardách, definitivně rozhodl tak, že způsobil škodu víc jak čtyřiceti tisícům lidí. Z mého hlediska je tedy stát jednoznačně povinný škodu napravit. Nesouhlasím s nějakým vězněním Sobotky, Urbana, či Špidly, čímž se škoda nevyřeší. Navrhuji jiné řešení. Zestátnění bytů. Takže se nebudou kupovat zbraně a jiné pitomosti, ale stát byty odkoupí, pěkně je zrenovuje, alespoň do tehdejší kvality a převede pak do vlastnictví bydlících za tehdejší cenu, čili asi tak pětinu té dnešní. Když se mohlo nacpat do chřtánů církvím, tak proč nenapravit zlo způsobené řadovým lidem, kteří byli prokazatelně poškozeni.