Kdo se těšil na zmírnění mezinárodního napětí po nástupu Trumpa, je hořce zklamán. Za něco málo víc jak půl roku jeho trápení se ve funkci prezidenta, je situace ve světě tak blízko války, jako ještě nikdy od té druhé, zvané světová. Vojska NATO leží na hranici Ruska v síle, jakou tam neměla ani Hitler. USA a Rusko si navzájem vypovídají diplomaty po stovkách a dokonce zabírají diplomatický majetek druhé strany. Právě tyto dvě události byly vždycky neklamnou známkou toho, že dané země se již rozhodly pro válečný konflikt. Kongres USA navíc nařídil uvalit na Rusko sankce, které sám vymyslel, čímž si usurpoval pravomoc vlády. Při tom Trumpovi odebral možnost je zrušit, čili likvidoval v tomto směru jeho exekutivní pravomoc. Doslova děsivé na jednání Kongresu je to, že pro uvedená opatření hlasovali všichni zákonodárci kromě pěti. Jinými slovy, Trump je naprosto osamocen. I strana, za kterou kandidoval, se ho nyní snaží zničit a možná ještě důsledněji, než opoziční demokraté. Tvrdím, že v USA došlo k puči, který provedli zákonodárci. Obrovská pozemní armáda NATO, sice pod velením USA, ale složená převážně z rusofobů ochotných jít opět proti Rusku čeká na povel, či spíše na provokaci, aby zahájila útok na Kaliningrad. Jsem přesvědčen, že je to taktický tah Západu k řešení krize v Ukrajině. Při sebemenším rozhoření války na jihovýchodě Ukrajiny vtrhnou vojska NATO do vzpomínaného Kaliningradska. Aby toho nebylo málo, jakýsi pološílený admirál USA veřejně prohlásí, že napadne KLDR jadernými zbraněmi, pokud dostane k tomu od vrchního velitele rozkaz. Nejtragičtější na tom všem je, že OSN se všemi těmi byrokraty není schopno žádné akce. Na co ji potom lidstvo vůbec m, ptám se já.