Následující tezi jsem napsal už několikrát, ale stále se jí nikdo nechytil. Tvrdím totiž již mnoho desetiletí, že Hitler i Lenin se dopustili stejné chyby. První házel všechny Židy do jednoho pytle a Lenin zase všechny kapitalisty. Nikdy nic takového jako všichni Židi či všichni kapitalisté jsou stejní neexistovalo, protože ani nemůže. Pro lidstvo jsou skutečně nejnebezpečnější Židé, kapitalisté, financiéři či vlastníci globálních korporací, ale pouze ti z nich, kteří jsou mocichtiví, moc se pro ně stane drogou a oni nakonec závislými na ní. Nadvláda bohatých trvá po celé lidské dějiny od fáze dělby práce, která některým „profesím“ živelně přisoudila výsady. Za celá ta dlouhá tisíciletí přinášel tento systém ostatním lidem jen málo prospěchu a sobě oni naopak zajišťovali všechny představitelné výhody. Svět proto už nezadržitelně volá po změně, po alternativě k dnešní moci, která již dosahuje takového stupně, že nemá perspektivu dalšího zvětšování. Skoro celý svět je už ve vlastnictví třídy mocichtivců. Ti si zatím žili v pohodlí své anonymity a na výkon správy svého majetku našli vždycky dost dvořanů. Přichází ale logicky doba, kdy se chtějí zbavit i jich a nemají už ochotu se s nimi dělit o vliv a především zřetelnou veřejnou moc. Ta etapa musela zákonitě přijít. Především superbohatí mocichtivci potřebují ještě dosáhnout poslední fáze své moci v situaci, když už ji nelze rozšiřovat jinak, protože už ovládají celý svět. K naplnění své psychické choroby potřebují být vidět, potřebují si veřejně užít svou nadvládu. Tak je úplně organickým završením vývoje, že superbohatí na moci závislí, vycházejí do veřejného prostoru a chápou se poslední bašty moci, její viditelné formy, čili politické moci. Zdůrazňuji, že je to zákonitý vývoj. Teprve ten časem může veřejnost, čili masy, politicky uvědomit a přimět tak k zásadnímu převratu dějin. Společnost musí najít metody k likvidaci mocichtivých. K čemuž nebude stačit pouze Marxův návrh na zespolečenštění kapitálu.