Je rovněž dnem, v němž končí prvých sto dnů Trumpova prezidentování. Starý blondýn s velkou hubou sice nedostal od svých krajanů oněch tradičních sto dnů hájení, ale uběhlo už přece jenom dost času k tomu, aby si udělal v zemi inventuru přátel a nepřátel a světu naznačil, jak se bude Amerika v budoucnu chovat. Nehodlám dělat nějakou bilanci Trumpovy přípravné éry na opravdový výkon funkce, ale neodpustím si několik poznámek, možná že jenom dvě. Obamu jsem si hned při nástupu do funkce pojmenoval jako „Nejlépe placeného manekýny světa“. Trumpa hned po prvním měsíci jsem si zase nazval „Starým blondýnem s velkou hubou“. U Obamy jsem ani za osm let nemusel své označení a faktické ocenění, měnit. Po uplynutí sta dnů, si pojmenování současného vůdce USA měnit nejen nemusím, ale naopak jsem se v něm utvrdil. V Americe vždycky platilo, že je jedno, kdo je prezidentem, protože stejně vždycky ve skutečnosti vládnou dva rozhodující klany oligarchů. Zbrojařský a proizraelská lobby. Trumpovo vítězství ve volbách obě tlupy mocenských mafiánů poněkud znejistilo. Reálně sicezvítězil oligarcha, ovšem příliš velký samorost, o němž nebylo úplně jasno, zda se účinně zařadí do obou uvedených „rodin“. Podle mého soudu zmíněných sto dnů Trumpovi stačilo, aby obě tlupy uklidnil. Zbrojit se bude dál a na Blízkém Východě bude i nadále podporován stát Židů, zase na úkor Peršanů. Situace Ruska se pak bude odvíjet od toho, jak bude silné. Amíci stejně za jediný zákon mezinárodního práva vyznávají možnost vlastního ohrožení. Ostatní okolnosti je nezajímají. Čína, přes všechna silácká slova Trumpa, Pentagonu či CIA, už je mimo hru. Jediná to země v reálném světě, která si už může hledět jen svých zájmů. A svět má štěstí, že se do takové pozice dostala právě Čína, zem kolektivistické kultury a spolupráce mezi lidmi. Tu dnes už neohrozí ani semknuté tlupy těch nejbohatších jedinců, které se zformovaly v USA do makromafie globálních financiérů. Pozdě, bohužel pro ně a šťastně pro zbytek světa. Čína už na ně nemusí brát ohled. Proto hrozí planetě jediné reálné nebezpečí. Že rozhodní mocnáři USA zaslepeně nechají vzniknout Hitlerově kopii, která je dožene k sebevraždě. Tím bohužel i naprostou většinu lidstva. A Trump má k takovému vůdcovství nebezpečně našlápnuto. Už třeba svým vítězstvím ve volbách