Právě jsem skončil prohlížení desetiminutového filmu z pohřbu Stalina. Byl natočen z oken velvyslanectví USA, takže je na něm pouze průvod a ne ceremonie pohřbu s ukládáním těla do mauzolea. Film docela nedávno našel historik Dougla Smith v lepenkových krabicích, kdesi v bývalém autoservisu a je prý jediným nesovětským obrazovým informačním zdrojem o události. Autorem barevného filmu je tehdejší asistent vojenského atašé v SSSR Martin Manhoff. Lze si ho prohlédnout na webu http://zpravy.idnes.cz/stalin-pohreb-manhoff-martin-1953-d3a-/zahranicni.aspx?c=A170310_132304_zahranicni_aha , kde je i komentář. Já si sem napíši poněkud jiný. Pohřbem Stalina skončila reálná velikost SSSR. Od té chvíle na Západě nechovali už k němu respekt a zahájili cestu od zadržování komunismu, k jeho likvidaci. Stalin SSSR vytvořil a Gorbačov ho po čtyřiceti letech zničil. Stalin byl nesporně nejúspěšnějším státníkem minulého století a Gorbačov nejneúspěšnějším. Ani Hitler, nebyl tak neúspěšný. Sice způsobil Německu strašné ztráty, ale nezavinil úplný jeho zánik. Po smrti Stalina začal se nejen rozpadat SSSR, ale především začala erodovat mocenská semknutost jeho vedoucí síly – KSSS. Sovětský svaz coby první úspěšná alternativa kapitalismu nakonec zanikl nikoliv díky své globální slabosti, či odporu jeho občanů, ale z důvodu totálního rozpadu jeho mocenské elity a vlivových struktur. Průzkumy v současném Rusku již několik let ukazují rostoucí uznání Stalinových zásluh. Dnes už je to skoro polovina obyvatel, kteří si ho vysoce cení. Západ neporazil SSSR a už vůbec není pravdou, že ho Reagan uzbrojil, takže se ani nestal vítězem studené války. Na iluze o onom údajném vítězství, ve kterých se neustále Západ utvrzuje, jednou asi škaredě doplatí. Komunismus prohrál bitvu, ale kapitalismus prohraje válku, o tom je přesvědčeno stále více přemýšlejících lidí a mám dojem, že i skuteční současní vládci Zeměkoule. Proto se snaží v přítomnosti urvat, co se ještě dá. I to je jedním z důvodů, jejich nevídaného superbohatnutí. Tuší, že posledního.