20.10.2011 zabili islamisté, za podpory letadel NATO, Muammara Kaddáfího. Dvaačtyřicetiletá plukovníkova vláda skončila veřejným vystavením jeho zohavené mrtvoly v ledničce na zeleninu jedné tržnice v Misurátě, městě ležícím na západě země u břehů Středozemního moře. Hlavní vinu na smrti Kaddáfího a dalším vývoji má Francie, i když ta by se ke své zvlčilosti neodhodlala, pokud by se po jejím boku leteckých náletů nezúčastnila jak USArmy, tak všudevlezlí Britové a další poskoci z NATO. Jsem si jist, že by tam řádila i česká armáda, kdyby měla potřebná letadla. Za následujících pět let fakticky zmizel stát jménem Libye. Západní představitelé včetně prezidenta USA Baracka Obamy, přiznali svržení režimu v Libyi za svoji největší chybou. V žádném případě ale ne tehdy, když v zemi byly tři vlády a zuřila válka mezi rodinnými klany, do níž se s velkou chutí zapojily bandy islámistů, ale i ziskuchtivých žoldáků ze Západu. Rádoby státníci Evropy začali přiznávat svůj omyl teprve pod tlakem uprchlické krize, když se na jih Evropy začaly valit hordy utečenců z Afriky, což jim umožnilo stovky kilometrů nehlídaného jižního pobřeží Středozemního moře. Pokud by dneska existovalo skutečné mezinárodní právo a jemu sloužící soudy, pak by OSN musela obvinit iniciátory puče proti Kaddáfímu a ti by měli být souzeni. V Libyi by už dávno měly ze států, jež se podíleli na rozvratu, být vytvořeny „policejní“ jednotky, které by zajistily bezpečnost v zemi a vznik jednotné a fungující vlády. To všechno na vlastní náklady, a to až do výše, plného odškodnění za materiální ztráty v zemi. Pokud se lidské společenství takto nebude chovat, pak nemá vůbec smysl hovořit o jakémsi mezinárodním právu.