V Hirošimě, jak příznačné, se sešli političtí reprezentanti G7, jakési partičky samozvaných rádoby „vládců“ nad lidstvem. Mimo jiné se zabývali problematikou Sýrie a přijali dokument, v němž vedle jiných zásahů do vnitřních věcí Sýrie prohlásili že, cituji: „Sýrie nezbytně potřebuje novou vládu, zastupující všechny komunity v Sýrii, vládu, která by byla s to bránit svůj lid, bojovat s terorismem a přebudovat Sýrii“, konec citace. Po svévolné „transformaci“ G8 na dávno již přežité G7, spočívající ve vyloučení Ruska, jsou USA už zase jednoznačným diktátorem v tomto sdružení vlezdoanálistů zbrojařským a financiérským korporacím, sídlícím převážně v USA. Čímž se pyšně pasují do role diktátorů nad celou planetou. Nehodlám vystopovávat, od kdy si zmíněná grupa domýšlivě zhlouplých příslušníků lidstva usurpuje nejen radit, ale mnohdy nutit jiné státy k činům vyhovujícím zemím G7. Jednoznačně ale tvrdím, že si G7 přisvojuje právo, které prakticky nemá samotná OSN, ba ani její Rada bezpečnosti. Jejich zhůvěřilé povýšenectví je v mých očích dneska už příliš směšné. Napadá mne, co by si tak asi mysleli a jak by se asi zachovali občané USA, kdyby se kupříkladu po zvolení Clintonové prezidentkou jejich státu sešli představitelé ČLR, Ruska a Indie (dohromady zastupující 3 mld. lidí) a prohlásili by, že ona musí odejít z politiky, což by odůvodnili třeba tím, že ona dáma je ve zmíněné funkci ohrožením bezpečnosti jejich zemí. V čemž by podle mne měli dokonce pravdu. Světová mocenská situace se v poslední době poměrně rychle mění. Bohužel ne tak jako si přeje dosud vševládný Západ. Měli by si proto především jeho politici už opravdu začínat uvědomovat, že se Západu jednou, a možná dřív než se naděje, přihodí zrovna to, co jsem uvedl jako příklad, ba dokonce něco mnohem horšího. Současný stav v Sýrii je klasickým příkladem blížící se změny v mocenské struktuře světa. Užvaněný dokument G7 je proto v mých očích trapným až trucovitým chováním ze strany USA i EU a oni, pokus si zachovali alespoň zbytek soudnosti, to doufám chápou už jenom jako zoufalý pokus neztratit tvář před celosvětovou veřejností.