Za dva roky to bude sto let, co Lenin zahájil pokus o vybudování státu podle Marxových náznaků, které se pokusil sám dopracovat. Nikdy se nedovíme, jak by celý pokus pokračoval, kdyby zakladatel žil alespoň ještě dalších dvacet let, tedy jako Stalin, alespoň do svých 75ti let. Jedno je však jisté, experiment byl po Francouzské komuně nejdéle trvajícím pokusem vlády osob, jejichž moc nebyla odvislá od soukromého vlastnictví. Šlo o skutečnou revoluci, čili o naprosto nový, dosud nerealizovaný společnostní, politický a ekonomický systém řízení státu. Proto tvrdím, že porážka tohoto systému nemůže být revolucí, pokud nevytváří ještě novější systém. Jelikož vůdci v žádné zemi bývalého socialistického tábora nevytvořili nic nového, nýbrž se pouze vrátili o sto let zpět, jejich činnost je jen a jenom kontrarevolucí. SSSR a státy v jeho stínu se pod taktovkou nových mocnářů poslední dekády minulého století nevracely jen do Evropy, ale především do kapitalismu a to dokonce v některých prvcích do kapitalismu jaký existoval dřív jak před sto lety. V soukromém vlastnictví jsme se, například my v Česku, vrátili dokonce až do feudálních dob. V Rusku se, s typickým smyslem pro ironii v posledních dnech objevily billboardy s velkou podobiznou Lenina, kde říká: „Tak co, jak se vám žije v kapitalismu?“ Přeji si, aby za ty zbývající dva roky dostal už i u nás pádnou odpověď. Dneska totiž podle našich zákonů nesmíme ani oslavit výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Museli bychom při tom nést v průvodech vlajky Sovětského vazu a jiné komunistické symboly, což náš „právní řád“, čti, zvůle vítězů, zakazuje. Alespoň tuto zvrhlost práva „nového třídního boje“, by se mohlo za ty dva roky podařit vyvrátit.