Ve volební kampani slibovala ČSSD mimo jiné revizi restitučních pravidel církví, zavedení progresivní daně z příjmu, či zvýšení daňové kvóty pro korporace. Od počátku to byly sliby, které bylo možné splnit tehdy a jenom tehdy, pokud by ČSSD získala v parlamentě většinu, nebo ustavila menšinovou vládu a pro uvedené zapeklitosti získala podporu KSČM. Jelikož se Sobotka rozhodl pro koaliční vládu s ideovými protivníky, stejně jako kdysi před ním antikomunista Špidla, svázal si dokonale ruce. Má znalost politiků ČSSD mi ale říká, že Sobotka celou operaci provedl záměrně. Dobře věděl, že v chystané vládní konstelaci se ani nebude muset snažit své předvolební sliby pokoušet splnit. Věděl velice dobře, že jakékoliv sáhnutí na majetek církví spolehlivě zablokuje nedávno naverbovaný „agent“ mocnářů z USA. A zvyšování daní bohatým, jedincům, či korporacím, dokáže zase lehce zabránit superbohatý oligarcha, sedící hned vedle předsedy vlády. Sobotkovi stačilo, aby formálně předložil návrhy zákonů plnících sliby ČSSD. Ty se samozřejmě ani nedostaly do sněmovny, jelikož vláda je stačila shodit se stolu. Jelikož Sobotkovi jde o koryto a ne občany, tak po takovém pokusu prohlásil, že ČSSD od dalších návrhů ustupuje a že věci mohou být řešeny až po dalších volbách. Je supernaivkou, pokud si myslí, že za této reality příští volby vytvoří pro ČSSD lepší výchozí pozici. Spíš to bude naopak. Voliči se zbaví profesionální slibotechny. Jediným správným chováním ČSSD by bylo, aby předkládala sněmovně další a další návrhy zákonů, naplňující její sliby. Veřejnost by viděla, kdo je zamítá a mohla se před volbami lépe orientovat. To by ale alespoň Sobotka musel být chlap a ne člobrdík „čekající na změnu pohlaví“.