Podle mého sledování vztahů USA a Ruska, jejich zostření nemá počátek až na Ukrajině, ale již v Sýrii. V roce 2011 Obama v pyšné zaslepenosti z „úspěchů“ Arabského jara hodlal tento vývoz revoluce rozšířit i do Sýrie, v níž by podle něj měla být vyvrcjolena do Libyjského závěru, tentokrát s Asádem. Tehdy všechny plány překazila iniciativa Ruska, jež realizovalo dohody na nejvyšší úrovni především o syrských chemických zbraních. Tuto porážku Pentagonské khaki mozky dodneška nedovedly zvládnout. Zajímavé již tehdy pro mne bylo, že si Putin poměrně urychleně vyžádal od dumy povolení k nasazení výsadkových vojsk mimo území Ruska. Zaujala mne proto tento týden, když jsem 4. 8. našel zprávu o tom, že ruští výsadkáři jsou připraveni k nasazení v Sýrii. Amíci se tam dostali do dost prekérní situace díky Turecku, Kurdům, Al-Kaidě a Daeši, čili „islámskému státu“. Chaotickou situaci natolik nezvládají, že se v tomto týdnu raději dali dohromady Rusové se Saudy, kteří se rozhodli dojednat nějaké řešení. Pokud se tato součinnost, dosud naprosto nepředstavitelných „spojeneců“ uskuteční, pak je Obamova prohra v regionu doslova katastrofální. Navíc se domnívám, že v takovém případě by skutečně do bojů v Sýrii zasáhli Ruští výsadkáři. Jednak aby si Putin otestoval jejich schopnosti, ale především pak reakci všech antiruských sil, především těch mediálních. Dovedu si živě představit všechna ta spílání, obviňování z agresivnosti v mezinárodních vztazích a především horování k dalšímu zbrojení před globálním „Putlerem“, jak si pojmenoval Putina jeden český pomatenec diskutující i na webech, které pravidelně navštěvuji. Holt v očích jedné části lidstva je úplně v pořádku, ba dokonce nezbytně nutné, aby američtí žoldáci bojovali hned v několika desítkách zemí najednou. Ale pokud by se odvážil Ruský voják vkročit na cizí území, tak je určitě, ale naprosto určitě, pokračovatelem Hitlera.