Když čtu doslova průtrž textů, mnohdy i významných odborníků ve svých oborech, o migraci muslimů do Evropy, je mi čím dál víc smutno. Vždycky jsem byl přesvědčen, že by nikdy nebylo Ježíše, kdyby nebylo starozákonních proroků. Oni ho ve skutečnosti vytvořili. Ne sice jeho osobně, o to se zasloužil on sám a jeho nejbližší okolí, ale jenom díky jejich fantazmagorii se jednou taková osobnost hold musela zrodit. Tak je to totiž s každou předpovědí. Její nebezpečnost spočívá v tom, že se dříve či později prakticky vždycky najdou aktivní osobnosti, které se konkrétního proroctví chopí, jako své pracovní vize a snaží se ji naplnit. Takže již dávno tvrdím, že proroci by měli být umlčováni. Ti přesvědčiví totiž skutečně tvoří dějiny, čili ovlivňují budoucnost. Vytváří minimálně myšlenkové koleje, po nichž pak ti méně přemýšliví, ale o to víc aktivní, pak mohou svádět davy k činům. Za největšího zločince lidské civilizace poslední doby proto považuji Samuela P. Huntingtona, tvůrce ideologie střetu civilizací. Doslova zneužil zdánlivého zániku třídního boje v globálním měřítku tedy střetu půl století existujícího bipolárního střetu bohatých s nemajetnými, aby lidstvu vsugeroval boj konkrétnější, viditelnější a tedy zdánlivě „přirozenější“, válčení mezi kulturami současné doby. Taková prognóza byla na první pohled uskutečnitelnější, než dosud pořád abstraktní souboj majetných a jejich opaku. S tím autor předpovědi střetu civilizací počítal a tak fakticky svedl zmíněné méně uvážlivé lidi k současnému chování. Řečeno lapidárně, teorie o střetu civilizací byla od počátku svůdnější, než jakýsi třídní boj v globálním měřítku a tak vzniklo nejnebezpečnější a v mých očích nejhnusnější sebenaplňující proroctví naší doby.