Jelikož v této zemi není zvykem číst deník Haló Noviny, je skoro vyloučeno číst texty Miroslava Ransdorfa, nesporně jednoho z nejvzdělanějších politiků naší současnosti. Dne 16. 5. 2015 napsal do jmenovaných novin kratičkou osobní vzpomínku, kterou jsem se rozhod celou tady vyvěsit.

Proč po převratu zmizel jeden úřad

Sedmdesáté výročí porážky fašismu, které jsme v minulých dnech oslavili, vyvolalo podněty k zamyšlení nad tím, že řada zločinců nacistického období žila a dožila v klidu a spokojenosti.

K tomu do jisté míry bohužel přispělo i to, že v naší zemi na začátku posametových politických změn byla na popud nových nositelů moci v čele s Václavem Havlem zrušena Komise pro stíhání válečných zločinců. Dovolím si v této souvislosti uvést jednu osobní vzpomínku.

Kdysi jsem byl na stáži v Kabinetu politické výchovy KSČ na Praze 1. Na tomto stranickém pracovišti panovala otevřená atmosféra a chodilo tam hodně vzdělaných a chytrých lidí. Jedním z nich byl dr. Karel Kamiš, tajemník Komise pro stíhání válečných zločinců, hubený, ale vůbec ne asketický muž, s neuvěřitelným smyslem pro humor. Dělal úžasně zajímavou práci a byl doslova studnicí vědění o nacistické okupaci a jejích důsledcích pro český národ. Vídal jsem ho často, ale když odešel do důchodu, naše styky byly řidší.

Komise pro stíhání válečných zločinců shromáždila ohromné množství materiálů a informací. Na rok 1990 bylo připraveno pět procesů s dosud žijícími nacistickými válečnými zločinci.

Jenže k moci přišli Havel a jeho lidé, nastoupila Čalfova vláda a komise byla zrušena. Materiály komise se ocitly bez řádné péče a rozplynuly se jak sníh na slunci. Pár z nich získalo neorganizovaně ministerstvo spravedlnosti, některé dokumenty se dostaly na ministerstvo vnitra, ale největší část organizovaně zmizela kdoví kde. Pohrobci Třetí říše dostali od Havla a jeho kamarádů velkorysý dárek. Stíhání válečných zločinců ustalo a paradoxně jediné iniciativy, které se řešily, byly ty, které přišly z Německa. Inu, velký humanista má problematické dědictví. Stojí za to přemýšlet o tom, pro koho a proč to vše dělal.

Miloslav RANSDORF, poslanec Evropského parlamentu za KSČM HaNo 16.5.15

Komentář k tomu nepřidávám.