Ještě v roce 2008 se „akcie OKD“ prodávaly za 600 korun. Nyní mají cenu čtyři koruny, což nepotřebuje komentáře. Těžební společnost NWR, která mimo jiné vlastní i OKD, vede již delší dobu obtížná jednání s věřiteli, aby tak předešla bankrotu, který je, díky dovozu laciného uhlí z USA a vyloučení uhlí z energetické budoucnosti EU, naprosto nevyhnutelný. Majoritnímu vlastníkovi Bakalovi je to samozřejmě všechno lhostejné, protože za ta léta vyždímal z OKD co se dalo, takže se mu kupní cena už vrátila asi desetinásobně. Veřejně navíc prohlásil, že OKD pro něj v současnosti představuje pouhých deset procent jeho podnikatelských aktivit. A za takové situace se najde vládní činitel, který z pohnutek sociální dobročinnosti prohlásí, že stát OKD koupí. Čímž zásadně ovlivní další jednání firmy s věřiteli. Ministr průmyslu a obchodu v ČR je možná dobrým ekonomem, ale projevil se jmenovaným krokem  jako podnikatelský diletant, který trpí Zemanovským syndromem – užvaněností. Stát na OKD již prodělal miliardy, a jak se zdá, hodlá prodělávat další, už také proto, že příliš brzy odhaluje své úmysly.