Předčasné parlamentní volby z posledního víkendu ve Slovinsku, vyhrál naprostý politický nováček – Strana právníka Mira Cerara (SMC). Tento údajně charismatický padesátník založil stranu teprve 6. června letošního roku, tedy až po květnovém odstoupení vlády premiérky Bratušekové. Už předvolební průzkumy dávaly Cerarově straně jasně vítězné preference. Proč voliči takto rozhodli? Slovinsko už několik let neplatí za premianta nových členských států EU. Někdejší symbol stability a prosperity se zmítá v krizi. Finanční problémy, korupční skandály a politické spory způsobily, že se v zemi podruhé za tři roky konají předčasné volby. Za takového stavu v zemi je výsledek současných voleb podle mne jasným důsledkem čiročirého zoufalství občanů. Strana totiž, mimo jiné, nemá prakticky vůbec žádný program a její lídr navíc tvrdí, že bude naprosto nezávislá, i když bude muset s nějakou jinou stranou spolupracovat. Což jsou v mých očích důkazy politické naivity, nebo záměrného, až lživého populismu. Cerar na většinu obyvatel působí důvěryhodně, na volebních plakátech má výzor rozvážného vzdělance, i když plakát vypadá celkově spíše jako reklama na brýle. Je synem dvojnásobného olympijského vítěze v gymnastice, považovaného v zemi za největšího jejího sportovce a někdejší ministryně spravedlnosti, což mu vytvořilo potřebnou startovací popularitu. Zatím stačil veřejnosti sdělit, že nastaví podmínky pro ekonomický růst a sníží rozpočtový deficit. Tedy žádné nové světoborný objevy. Jestliže jeho zvolení nazývám projevem občanského zoufalství, pak je to jenom prvotní,poněkud povrchní, všem přemýšlivcům živelně se v mysli vynořující názor. Jde totiž o mnohem víc. O další projev hluboké politické krize demokratického systému vládnutí v globalizujícím se světě, v němž vlády národních států jsou pouhými loutkami zájmů viditelných nadnárodních korporací, mnohdy ekonomicky větších, než ony státy a i ty korporace samotné pak realizátory vůle anonymních klanů, čti mafiánských gangů, světových financiérů.