V prvé řadě jsem konečně pochopil, proč internetový web s podtitulem „deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví“, nese název Britské Listy (BL). Není to proto, jak jsem se dosud mylně domníval, že jeho šéfredaktor je českým učitelem bohemistiky kdesi v Británii. Jmenovaný web je především, ne-li jenom: prezentací názorů proamícké páté kolony v Evropě, amplionem atlantské nadřazenosti, šiřitelem nenávisti vůči všemu slovanskému, propagátorem sebemrskačství české malosti a mnoha dalších projevů povýšenecky domýšlivého Západu. V dobách jakéhosi poklidu v našem regionu si sice dovoluje publikovat i myšlenky jiného zaměření, ale to jenom proto, aby umně zakrýval své hlavní poslání. Masku svobody slova totiž shazuje vždy, když jde o krizi na území asijskoevropského nadkontinentu. Díky ztrátě uvedeného mimikry jsme se v posledních dnech z jeho textů mimo jiné konečně dověděli, že pro Rusko je Evropa nepřítelem. Zploditel této myšlenky ví asi daleko lépe než my ostatní, že to bylo právě Rusko, kdo chtěl celou Západní Evropu obehnat radary, kdo už čtvrt století posunuje své vojenské základny stále více na západ, či kdo bombardoval nějaké území na západě svých hranic. Konečně se rovněž čtenáři BL dovídají, že hlavním rysem celých dějin Ruska jsou imperiální tužby a naopak Ameriky celosvětový boj za demokracii. Jen proto musí mít v současnosti USA po celé zeměkouli přes osm stovek vojenských základen a Rusko jich má jenom několik v blízkosti svého území. A nakonec jsem si já osobně ujasnil rozdíl mezi patriotismem a nacionalismem. Pokud nic jiného, první může být i jevem kladné aktivity jeho vyznavačů, kdežto druhý je pouze a vždycky jenom projevem podlé, až fanatické nenávisti k jiným národům.