Britský „Agent 007“, stejně jako československý „Major Zeman“, byly ve své době tak zvané masové kultury výplodem dominantně třídní nenávisti. Žánr těchto krimipříběhů je ovšem v literatuře věčný, jelikož je divácky vděčný. Proto je přítomen i v dnešní popkultuře mírou víc než vrchovatou. Na první pohled jde o pohádky pro dospělé, v nichž vždycky vítězí dobro nad zlem. V současném multikulturním světě je ale podivné, že představitelé dobra jsme vždycky „MY“ a reprezentanty zla „oni“. Jak jsem již vzpomenul, ještě nedávno v Západních filmech komunisti, sovětští špióni a agenti z Východu, byli těmi špatnými a na revanš kapitalističtí zločinci zase v našich pokleslostech. S koncem studené války se nic nezměnilo. I v době postupující globalizace, především pak mísení lidstva, jsou opět určité lidské skupiny předváděny jako naši nesmiřitelní nepřátelé. Především popkulturní produkce USA ve svých apokalyptických výtvorech, za všesvětové hrdiny, zachraňující svět před zločinci všeho druhu, vždycky představuje své občany. I tímto jevem se nedávno zabýval Chomsky, kterého jsem tady připomínal včera. Ten studiem populární kultury od doby kolonialismu až po nynějšek, dospěl k zajímavému výsledku. Píše doslova, že filmy a romány proniká jedno společné téma: Jsme na hranici katastrofy, nepřátelé nám jdou po krku. A v poslední vteřinu nás někdo zachrání. Kdo však byli (a nyní jsou) ti nepřátele? Často právě ti, které Amerika utlačovala. Indiánští divoši hodlající přepadnout a zničit mírumilovnou společnost. Později to byli otroci, kteří se vzbouří a zabijí všechny muže a znásilní ženy. Potom to byli Rusové, pak Číňani a Vietnamci a nyní to jsou fašističtí muslimové. K tomu já navíc dodávám, že dneska se podstata zmíněného žánru populární kultury z třídní nenávisti změnila na nenávist nacionální. Na první pohled tak pohádka fakticky vždycky a dneska v globalizujícím se světě je zrůdně nebezpečnou propagandistickou taktikou, která doslova pěstuje v divácích ducha největšího zla současnosti – války kultur, kterou jejich šiřitelé nazývají dokonce válkami civilizací. Již v tom povýšení vlastní kultury na civilizaci je totiž zakleto ono pověstné jádro pudla ZLA. Civilizace člověčenstva na této planetě je jenom jediná, všelidská, i když se různí do rozličných kultur. Globální lidstvo bude muset být jednotné v různosti, nebo prostě a jednoduše nebude.