Současná vrchnost v Praze se rozhodla, že nechá na Staroměstském náměstí znovu postavit mariánský sloup. Ten původní, byl „vztyčen na poděkování za úspěšnou obranu pražského souměstí před Švédy na podzim roku 1648. Základní kámen byl položen 26. dubna 1650, hotový sloup vysvětil pražský arcibiskup kardinál z Harrachu 13. července 1652 za přítomnosti císaře Ferdinanda III. a jeho syna Ferdinanda IV“. V uvozovkách je záměrně citována česká Wikipedia, z níž je víc jak patrné, že šlo o symbol konečného vítězství Habsburků nad vzdorovitou šlechtou Českého království a událost byla „státnickou“ oslavou vítězné římsko-katolické církve. Teprve totiž vítězství nad Švédy bylo konečným krokem k porobě husitsko-protestantských a českobratrských Čechů. Sloup byl povalen lidovou akcí zorganizovanou Haškovým kolegou Frantou Habánem ze Žižkova, vlastním jménem Franta Sauer dne 3. listopadu 1918. Jako obvykle opožděně „hrdinní“ Pražáci se tím aktem živelného hněvu zbavili symbolu třistaleté poroby a státního, zotročujícího náboženství. Současní, demokratičtí  novomocnáři, poklonkující všem bohatcům a tedy i superbohaté církví, opilé navíc nedávným majetkovým vítězstvím, svým rozhodnutím opět zvýšili vlnu vzájemné nenávisti v naší, pomalu do deprese upadající společnosti. Měl bych proto kompromisní návrh. Na Staroměstském náměstí ať se postaví nový mariánský sloup, ten starý, který je v několika kusech doposud v lapidáriu, ať je položen vedle něho a toto „sousoší“ ať je doplněno vysvětlujícím historickým textem. Nový sloup, jak píše na netu jeden můj oblíbenec, coby každý jiný sloup, bude tradičně představovat falický symbol, takže může sloužit určitým lidem k tanci u tyče a ten rozbitý pak bude zrcadlem současného státnického vlivu římskokatolické církve v ČR. Takovýto komplex bude rovněž dostatečnou protiváhou Husovu pomníku, který, podle uměleckého arbitra Knížáka, by prý měl být odstraněn, aby na tak malém náměstí nečinil zmíněný sloup bezvýznamným.