Pravicové politické síly se opírají o obrovskou majetkovou převahu. Mohou si proto dovolit nejkvalitnější odborníky nejen na bezprostřední předvolební kampaň, ale i na dlouhodobé působení v médiích, která jsou rovněž v rukou bohatých. Tím si pravice ve veřejném prostoru vytváří silně zmanipulované prostředí sledující její zájmy a zvyšuje šanci na konečný volební úspěch. Díky dlouhodobosti celkového působení, může se pravicová scéna připravovat jak na různé výkyvy ve veřejném mínění, ale především ho záměrně ovlivňovat. Navíc si svou taktiku může připravovat v několika variantách a přizpůsobovat ji vývoji situace. Vidím nyní již tři metody předvolební přípravy. První spočívá v „řízeném“ antikomunismu. Podle metod barevných revolucí, jež byly Západem vyprovokovávány od Ukrajiny po loňské „Arabské“ jaro, si naše pravice najímá nivní mládež, či iniciuje zaryté antikomunisty k akcím sledujícím odvolávání z funkcí právoplatně zvolených členů KSČM. Jsou to regionální testy, jak asi bude možné vyprovokovat po volbách „lidový“odpor proti eventuální koalici KSČSSD, jak je taková možnost již léta vulgarizována. Druhou metodou je manipulace s výsledky předvolebních průzkumů. Nedávno se v tisku dokonce objevila zpráva, že ČSSD by nyní získala přes 40 procent hlasů, TOP09 a KSČM stejných 16 a ODS by se tak tak dostala do sněmovny. Je to na první pohled nesmysl ve srovnání s průzkumem provedeným v prvním týdnu února agenturou STEM, v níž ČSSD získala pouze něco nad 26%. Cíl jmenovité manipulace je jediný. Nasadit pro levicové strany nyní vysoké preference, které budou pomalu, leč neustále klesat, až těsně před zahájením volební kampaně se budou vydávat za takřka vyrovnané. Třetí čertovo kopýtko vidím v odkládaném procesu s Rathem. Pravice potřebuje, aby soud proběhl co nejblíže k volbám, aby to poškozovalo ČSSD. Lokajská média budou příběh rozmazávat, samozřejmě lhát a pak opožděně dementovat a různě jinak zneužívat pro své účely. Levice to má holt těžké. Jejích příznivců je sice velká většina, leč neumí prokázat svůj vliv. Počet totiž ve zindividualizované společnosti vůbec nerozhoduje.