Bývalá členka ODS, liderka strany Věci Veřejné, předsedkyně legislativní rady vlády a místopředsedkyně vlády, nyní už ale ministryně obrany, stačila ještě v posledních dnech fungování na postu „legislativní císařovny“ prospět vrcholným politikům dalším zákonem, který u nás tvoří korupční systém. Korupce v naší zemi totiž od samého počátku není pouze nahodilá, čili živelná, která se prakticky nedá odstranit. Není dneska už ani pouze sektorová, vytvářející v určitém segmentu veřejného prostoru klientelistické sítě, ale je systémová a především vygenerovaná dokonce právním řádem. Osobně tvrdím, že tento stav zajišťují minimálně tři faktory. Financování politických stran, kterým právní řád nezakazuje jinou formu, než státní příspěvky. Za druhé je to existence anonymních akcií. A za třetí nemožností voličů politiky nejen volit, ale i odvolávat. Paní Peake je provládním tiskem označována za politika s nejstrmější kariérou. Ti pragmatičtější se netají tím, že ví, kam se zařadit. Není proto divu, že patřila mezi politiky, kteří se zasadili o to, aby sněmovna nezrušila anonymní akcie, i když tehdy ještě byla členkou klubu strany VV, která toto měla ve svém programu. V posledních dnech pak jako předsedkyně vládní legislativy navrhla doplněk zákona, kterým byly z kontrolní činnosti NKÚ vyřazeny státní firmy, jejichž akcie jsou obchodované na burze. Tím znemožnila, aby se mohl uplatnit návrh VV, který v novele zákona o NKÚ dával této nejvyšší kontrolní instituci šanci kontrolovat kupříkladu i ČEZ. Poslankyně Klasnová, které ono rozšíření kompetencí NKÚ za VV přednesla, dobře věděla, proč to dělá. Nakonec jí totiž nezbylo, než konstatovat, cituji: „… situace dokazuje, že jedinou skutečnou většinou v této sněmovně je ČEZ“, konec citace. Celou situaci dokresluje fakt, že projednávání zákona o NKÚ bylo díky vládní koalici skoro rok blokováno, právě do doby, než se prosadil návrh gerojky Peake. Ta tedy, oproti Klasnové, již dávno dobře ví, pro koho má úspěšný politiky dneška pracovat a čí zájmy hájit. Veřejně nekontrolovaným účetnictvím ČEZU totiž protékají stovky miliard, z nichž možná až pár set milionů zůstává mezi prsty sekretariátů všech politických stran, které se kdy kolem něho točily, především ODS a ČSSD. Tragického to souručenství odvíjejícího se od „opoziční smlouvy“ a prakticky znemožňujícího jakýkoliv reálný souboj s politickými mafiemi této už víc jak dvacet let devastované země. Zvolení Zemana za prezidenta by mimo jiné dávalo šanci, aby ten zvrácený stav v naší zemi ještě mnoho dalších let trvat.