Aféra kolem metanolu ve spotřebním alkoholu ve mně vybudila základní otázku. Je Kalousek neschopný blbec, nebo zločinec? Nebo existuje ještě nějaká jiná možnost? Nemyslím si sice, že jde o lenost, Kalousek přece není Schwarzenberg, ale jsem jist, že jde o tradici pracovníků ministerstva financí. Už za Kočárníka se naučili podvádět ve velkém. A nejen machinacemi s lehkými topnými oleji. Ještě za jeho ministerstvování se přece k nám dovážel líh jako čisticí prostředek, který tou nejjednodušší filtrací se měnil na konzumní alkohol. A zase šlo o daňový únik, jako u těch olejů. V polovině devadesátých let se to týkalo několika tisíců tun onoho produktu slovenských dodavatelů. Několik novinářů na to tehdy upozorňovalo, leč nikdo neměl zájem problém řešit. Přece bylo nutné vytvořit rychle kastu bohatých, tak zněl ideologický rozkaz dozorců nad naší vládou. Naše transformace ekonomiky dosáhla ve věci alkoholu historického úspěchu. Po celé dějiny se pašoval alkohol, především čistý líh, z Polska do Čech, ale za vlády revolučních pionýrů tomu bylo naopak. Dozorci nad státní kasou se nechali okrádat dokonce českotěšínskými obchodními amatéry, kteří se díky tomu zařadili mezi bohatce, i když ne superbohatce. Co se ministerští za Kočárníka naučili, to fakticky provozují neustále. I proto je erární kasa pořád prázdná. Zdá se, že žádný další ministr s tím nehnul, neboť nechtěl. A Kalousek sám? Tomu úplně stačilo, že osobně měl pořád co pít. Dvacet let stát není schopen uhlídat jednu základní komoditu, která měla přinášet nejvyšší daňový výnos. Protože tolik let nepřináší, musí se nakonec snažit zvednout DPH. To je vůči nízkopříjmovým skupinám absolutním zbídačováním, čili nejhnusnější politický zločin této vlády.