Na Slovensku si poslanci zrušili imunitu, což je vysoce oceňováno dokonce v mezinárodních kruzích. Při tom po nástupu vlády Fica to už nebylo až tak aktuální, jelikož se nedá očekávat, že by nová vládní koalice někoho k trestnímu stíhání nevydala. Trochu jinak je to s našimi „profesionálními“ politiky. Profesionálními sice jen podle platů, leč podle výkonů spíše hlupáci, či lumpové. Obojí je, i podle našeho právního řádu, trestným činem a to nejen u veřejného činitele, takže ona imunita je pro ně fakticky vysoce potřebnou pojišťovnou. Darebáctví je totiž stejně stíháno zákony, jako jejich neznalost. Když ale píši, že naši politici jsou na tom jinak než na Slovensku, zdůvodňuji to tím, že v posledním roce hodnotím výsledky činů – alespoň politiků vládní koalice -, jako prokazatelná bláznovství. Zvyšovat sobě platy a na druhé straně snižovat sociální dávky nemohoucím invalidům, věnovat církvím víc jak sto miliard a na druhé straně valorizovat penze jenom na třetinu a hlavně při nedostatku peněz v rozpočtu ještě snižovat jeho příjmy, přece v žádném případě nemohou dělat duševně zdraví lidé. Nepříčetnost je u každého trestného činu důvodem k osvobození od trestu. Takže naši poslanci, i když jenom koaliční, vůbec nepotřebují imunitu, mají ji totiž bohatě zajištěnou svým psychickým stavem.