O DVOU PRAVDÁCH POSLANKYNĚ PECKOVÉ

Zpravodajka vládního návrhu zákona o snížení valorizace důchodů řekla při jeho obhajobě dvě obrovské pravdy. V první tvrdila, že penzisté, kteří prožili válku, se umí uskrovnit a v druhé, že pro život jsou důležitější duchovní hodnoty. Vezmu to krátce. Lidé, kteří prožili válku, opravdu se dokáží na bídu, ba až na hlad adaptovat, nejen se pouze uskrovňovat. Jenže o ty vůbec nejde, ti každým rokem končí. Jde o penzisty budoucí. A o nich tvrdím zodpovědně, že pokud přežije tento systém, už jejich děti, tedy kupříkladu současníci paní poslankyně, budou ve velké většině v penzi chudí, jejich děti, čili naši vnuci pak budou bědnými penzisty a jejich děti vůbec penzi ani mít nebudou. Pokud se samozřejmě nepostarají o zásadní změnu celého společenského řádu. S druhou pravdou je to ještě jednodušší. Doporučil jsem jmenované, aby na ten svůj žvást nezapomněla, až se bude jednat o církevních restitucích. Jmenovaná dáma prý se za svůj cynismus omluvila, ba dokonce i předseda jejího poslaneckého klubu. Obé považuji za vyloženou sprostotu. Nejde totiž vůbec o ty přitroublé řeči, ale o to, že celý klub podpořil vládní návrh snižování životního standard penzistů. Takže jejich omluvu vůbec, ale vůbec neberu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *