Ve druhé vládě Mariána Čalfy, vládnoucí první půl rok léta 1990, sametově nazvané Vládou národního porozumění, byl místopředsedou pověřeným přípravou ekonomické reformy tehdejší ředitel Prognostického ústavu Valtr Komárek. Tato vlády byla ale jednoznačně v obklíčení gangu čtyř, jak se tehdy v prognosťáku říkalo klice, jejímž nejpracovitějším členem byl Klaus. Dva příslušníci gangu byli přímo členy vlády a další dva jejími poradci. Gang samozřejmě veškerou činnost svého bývalého šéfa ve vládě bojkotovali, až doslova eliminovali. Aby jim vůbec nezavazel, prosadili jeho členové u Čalfy vyslání Komárka na studie. Měl získat informace ze zkušeností v Chile, které rovněž svou ekonomiku reformovalo z totalitní na tržní. Dobu Komárkovy nepřítomnosti pak osobně Klaus plně a především svérázně využil. Pořádal po republice spanilé jízdy a uskutečňoval mítinky o svém návrhu ekonomické reformy, pro niž měl heslo tří slov, liberalizace, privatizace, restituce. Největší, ba doslova speciální porady, pak pořádal pro vedoucí pracovníky státních podniků. Těm bez skrupulí sdělil, že jednou z privatizačních metod bude přímý prodej do rukou vedení podniků. Čímž zahrál na jejich nejskrytější touhy, protože jim slíbil odstranění hned dvou frustrací z minulého režimu. Byli to oni, kdo nesli za nadvlády KSČ největší odpovědnost, ale při tom měli oproti manažerům Západu mizivé platy a za druhé museli poslouchat politické papaláše, kteří naopak vůbec za nic nezodpovídali. Privatizace do rukou vedení podniků byla největší polistopadovou korupcí, jejímž prostřednictvím Klaus prakticky získal pro svou ekonomickou metodu rozhodující část tehdejší hospodářské elity, z níž mnozí se pak stali nejbohatšími lidmi země. Ona konec konců veškerá privatizace byla, mimo jiné, fakticky obrovskou korupcí, protože vytvářela nejvlivnější skupinu politické podpory pro celou polistopadovou moc. Spolu s pozdějšími restituenty si tak nová politická kamarila zajistila i vlivnou voličskou základnu. Ovšem pořád nejvlivnějšími zůstali oni bývalí komunističtí THP, čili technicko-hospodářští pracovníci, jimž privatizační machři zajistili nesmírné obohacení.