Na počátku tohoto týdne jsem dostal následující dotaz, cituji: ČSSD je nějak zadobře s TOP a dost se veřejně hovoří o povolební koalici, bylo by to vůbec možné? Konec citace. Historicky je u sociální demokracie možné vše, co zachraňuje současný politický režim, zkratkově nazývaný kapitalismem. Proto se od ní kdysi odtrhly strany, které jej chtěly a chtějí změnit. Ne nadarmo je sociáldemokratismus pejorativně nazýván jako ideologie kapitalismu s lidskou tváří. Kdyby ale docela čirou náhodou došlo ve světě ke globální porážce současného korporativního kapitalismu, sociální demokraté by se nepochybně ihned přidali k vítězné síle. Je to totiž strana politiků, kteří nejsou převážně nikterak odvážní, takže v kritických chvílích se vždycky přidávají k vítězi. Především ale, když vládnou, tak jejich kroky ke změnám jsou rozvláčné, opatrnické a vždy příhodné k couvnutí. Základní jejich ideou je udržování stavu, který jim umožňuje být při moci, čemuž říkají státotvornost. ČSSD není výjimkou z této dějinné zkušenosti. Přesto lze tvrdit, že koalice s TOP09 není v zájmu současného vedení ČSSD. Je ale velice potřebná pro topkaře. Pokud by náhodou ČSSD výrazně zvítězila, mohla by některé její dnešní čelné představitele dohnat až před soud. Příklad Timošenkové, i vývoj v některých dalších zemích, je pro politickou elitu velice nebezpečný. Pak je tu ještě jedna dlouhodobá politická zkušenost. V TOP09 se sešli velice schopní a hlavně zkušení politici. Ti velice dobře vědí, že po vítězných volbách je zapotřebí provést co nejrychleji potřebné změny, pokud jsou bolestivé pro většinu veřejnosti. V druhé polovině volebního období, jakoby pod tlakem veřejnosti, tedy demokraticky, pak od některých méně významných ustupovat. Tím zmatou veřejnost, ale především neznalé politiky. Takže veřejnost jim zase dá hlasy a bývalá jejich opozice je může přijmout dokonce do své koalice.